002-089 BRNO V 

Brno, naše druhé největší město, má na 350 000 stálých obyvatel, ale s těmi, kteří sem přijíždějí za prací, obchodem a studiemi, žije v Brně téměř 400 000 lidí. Zdá se proto skoro neuvěřitelné, že ještě koncem 18. století tu nežilo víc, než 25 000 obyvatel. 

Brno dlouho tísnil krunýř středověkých hradeb. Musilo je mít, protože mělo pověst bohatého města, jakým skutečně bylo a vábilo k sobě nejen kupce a řemeslníky, ale i cizí armády chtivé kořisti. Švédové obléhali Brno dokonce dvakrát, ale pokaždé odtáhli s nepořízenou. Brna dobyl teprve r. 1809 Napoleon, který také dal rozbořit pevnostní zařízení Špilberku. Od té doby sloužily prostory hradu jen jako žaláře, hlavně pro politické vězně. 

Městské hradební zdi byly zbořeny až r. 1831 a v dalších letech, po zasypání obranných příkopů, bylo na bývalých obranných ochozech vysázeno stromoví, které tvoří dodnes zelený prstenec, ovíjející vnitřní město. Od této doby počínají také s Brnem splývat okolní osady a po první světové válce vzniká ve spojení s nimi Velké Brno se dvěma sty tisíci obyvatel. 

Brno bylo odedávna proslulé řemeslnickými výrobky a množstvím trhů. Na jeho předměstích vznikali už v polovině 18. století první textilní manufaktury, které se postupně měnily v průmyslovou výrobu. Později se tu začaly vyrábět různé stroje, parní kotle i celá tovární zařízení a z Brna se stalo jedno z našich největších průmyslových center. 

Přes dominující průmyslový ráz nebyl v Brně zanedbán ani kulturní vývoj. Svědčí o tom šest vysokých učilišť, řada vědeckých ústavů, muzeí a divadel. R. 1928 byl dán Brnu čestný úkol uspořádat celostátní výstavu soudobé kultury. Brno se tohoto úkolu zhostilo způsobem, které je předurčil k pořádání nynějších Mezinárodních strojírenských i dalších veletrhů, výstav a světových konferencí. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. Část výstaviště, kde se každoročně konají Mezinárodní strojírenské veletrhy, prodejní veletrhy spotřebního zboží, filmfora a různé výstavy. Areál výstaviště je na jihozápadním okraji Brna a malebné pozadí mu tvoří zalesněné stráně. 

2. Janáčkovo divadlo opery a baletu, naše nejmodernější divadelní budova. Hlediště pojme 1380 diváků, k jichž pohodlí slouží i prostorné kuloáry a šatny. Budova Janáčkova divadla je zasazena do zeleně Sadů osvobození. 

5. Hotel Internacional, nejmodernější a nejluxusnější hotel veletržního města Brna. Má 280 pokojů a ubytuje najednou přes 650 hostů. Ve společenských prostorách Internacionalu se konají četná odborná symposia a konference. 

4. Hotel Continental je vybudován podle návrhu architektů Z. Řiháka a A. Semely, na půdorysu nepravidelné třícípé hvězdy. Patří spolu s Internacionalem k nejmodernějším ubytovacím podnikům Brna. 

5. Část moderně řešené recepční haly v hotelu Continental. 

6. Sídliště Lesná, jedna z moderních obytných čtvrtí Brna, jejíž výstavba byla zahájena r. 1962 podle návrhu architektů Rudiše a Zounka. Lesná se rozprostírá na severovýchodním cípu města a sousedí s velkým komplexem lesů, které se odtud táhnou až k oblasti Moravského krasu. 

7. Jednou z nejzajímavějších budov soudobého Brna je Ústav pro doškolování zdravotnických pracovníků. Moderní architekturu z r. 1969 vhodně doplňují svérázné dřevěné plastiky Z. Macháčka.