002-087 BRNO IV 

Kdysi se důstojnost města a jeho půvabu měřila počtem kostelů a hlavně věží. Proto byla Praha tak hrdá na čestný titul "stověžatá". Brno má kostelů a věží poměrně méně. Vzniklo na křižovatce obchodních stezek a tak od samého počátku bylo v jeho zdech víc obchodního a dělnéhu ruchu, než náboženské vypjatosti. Přesto byl v Brně vybudován nemalý počet církevních i světských staveb zakončených věžemi, z nichž mnohé zdobí město podnes a jež se pečlivě uchovávají jako historicky i umělecky cenné památky na dobu, kdy vznikaly. 

Návštěvník Brna by si měl nejprve povšimnout jedné z nejstarších věží; je to ona, která zdobí Starou radnici. A měl by vystoupit na její ochoz, z něhož lze obhlédnout téměř celé vnitřní Brno i s jeho věžemi. Nejvýše ční gotické dvouvěží dómu sv. Petra a Pavla, ale neméně zajímavé jsou jehlově štíhlé věže nad chrámem sv. Jakuba, cibulovité věžní báně kostela sv. Michala i další. Kromě chrámů bývalo v Brně i nemálo klášterů. V jednom z nich, v augustiniánském, stojícím při kostele sv. Tomáše, na náměstí, jež má dnes jméno Rudé armády, osvoboditelky Brna při konci druhé světové války, je významné Muzeum dělnického hnutí Brněnska. Brno patří a vždy patřilo k našim nejprůmyslovějším městům; je tedy přirozené, že bylo odedávna i centrem dělnických bojů za sociální spravedlnost. 

Za zmínku stojí ještě jeden bývalý klášter, který dala r. 1323 vybudovat vdova po českém králi, královna Eliška. V tomto klášteře žili v minulém století Pavel Křižkovský, učitel hudebního skladatele Janáčka, a Řehoř Mendel (1822-1884), jehož celý vzdělaný svět uznává za zakladatele moderní nauky o dědičnosti. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. Pohled na vnitřní část Brna z věže dómu sv. Petra a Pavla. Vpravo věž staré radnice, na levé straně štíhlá věž kostela sv. Jakuba. V pozadí nové sídliště Lesná pro dvacet tisíc obyvatel, za ní lesy, které se táhnou k severu desítky kilometrů až do oblasti Moravského krasu. 

2. Konventní chrám sv. Tomáše na nám. Rudé armády byl založen r. 1350. V polovině 18. století k němu byl přistavěn augustiniánský klášter, v jehož části je nyní Muzeum dělnického hnutí Brněnska. 

3. Vnitřek chrámu sv. Tomáše. Hlavní chrámovou loď, původně gotickou, upravil v druhé polovině 17. století v barokovém slohu stavitel Jan Křtitel Erna a kněžiště o sto let později Mořic Grimm. Hlavní oltář vytvořili r. 1762 sochaři Josef Winterhalder starší a Jakub Scherz. 

4. Augustiniánský mnich Řehoř Mendel (1822 -1884) působil v Brně jako středoškolský profesor. Jeho pokusy s křížením hrachu a bádání o dědičnosti dalo této nauce nový směr a Mendel je uznáván za světově významného učence. Jeho pomník vytvořil r. 1910 sochař H. Charlemont. 

5. Augustiniánský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí je nejzachovalejší gotická budova v Brně. Stavba tohoto kostela trvala do konce 14. století a navazovala na klášter cisterciaček, který r. 1323 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně. 

6. Vnitřní výzdoba kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází až z druhé poloviny 18. století od sochaře Ondřeje Schweigla a malířů Josefa Rottera a Ignáce Raaba. Na hlavním oltáři je italsko-byzantská ikona přenesená sem ze svatotomášského chrámu; je zasazena do stříbrného tabernáklu od J. Herkommera. 

7. K zajímavostem Brna patří krypta pod kapucínským kostelem Nalezení sv. kříže, postaveným v letech 1648-51. Jsou tu dochovány pozůstatky mnichů a dobrodinců kláštera, které byly prouděním vzduchu vysušeny a mumifikovány. Kromě jiných jsou zde i ostatky pověstného plukovníka pandurů, barona Trenka, který zemřel po dlouhém věznění v kasematech hradu Špilberka.