002-086 ŠTERNBERK NA MORAVĚ II 

Necelých 15 km severně od Olomouce, na úpatí Nízkého Jeseníku leží město Šternberk a nad ním se vypíná stejnojmenný hrad. O jeho zakladateli vypráví pověst, že se svou zbrojnou chasou porazil Tatary, kteří ve 13. století vpadli na Moravu. Avšak podle historických dokladů založil tento hrad v druhé polovině 13. století Zdeslav ze Šternberka, který za pomoc v boji proti Uhrům dostal od krále Václava I. část Jeseníků a zde, na svahu hor a na pokraji úrodné roviny si vybudoval hrad. Z této původně gotické stavby se do dnešních dob zachovala kromě zbytků opevnění a základových zdí jen válcová věž. 

Hrad byl v držení rodu Šternberků jen do počátku 15. století, kdy se stal majetkem Elišky z Kravař a byl na čas obsazen husity. Později se jeho majitelé měnili a měnila se i podoba hradu. Zatím co jeho zakladatel a první držitelé dbali hlavně na odolnost a nedobytnost Šternberka, feudálové, kteří v něm sídlili v pozdějších dobách, usilovali hlavně o pohodlné, ba přepychové bydlení. Současně se snažili držet krok s tehdejší stavební módou a tak už od konce 16. století se hrad původně gotický postupně mění na renesanční zámek. Je však třeba přiznat, že většina adaptací i přístavby se děly způsobem, který dal vzniku sídla, ve kterém renesance vhodně navazuje na původní gotiku. 

Dnešní podoba Šternberka je z konce minulého století, kdy byl jeho majitelem Jan II. z Lichtenštejna, člen smutně proslulého rakouského rodu, který po bitvě na Bílé hoře získal z konfiskací největší majetek na Moravě. Lichtenštejnové, kteří nesmírně zbohatli z práce poddaného lidu, skupovali vzácná umělecká díla pro výzdobu svých zámků a také ve Šternberku shromáždili mnoho cenných obrazů, soch a slohového nábytku. Poslední majitel Šternberka sice před koncem druhé světové války část zámeckých pokladů odvezl za hranice, ale i tak zůstalo ve Šternberku mnoho krásných obrazů a uměleckých předmětů. 

Nyní je zámek Šternberk na Moravě pod správou olomouckého Vlastivědného ústavu a jeho umělecké poklady byly doplněny na jednu z nejpozoruhodnějších sbírek od období gotiky až po barok. Proto je stále vyhledávanějším cílem návštěvníků domácích i ze zahraničí. 

K obrázkům (foto L. Kořínek): 

1. Celkový pohled na zámek; po pravé straně nejstarší část bývalého hradu s kaplí, jejíž základy jsou ze 14. století. 

2. Zbytky bývalého opevnění a spodní část okrouhlé věže, která bývala útočištěm obyvatel hradu při napadení nepřítelem. Z paláce vede do věže chráněný průchod. 

3. Rytířský sál, vybavený slohovým, bohatě řezaným nábytkem. Na stěně v pozadí jsou velmi vzácné kožené tapety z 16. a 17. století. 

4. Velká jídelna s barokním nábytkem, uměleckými obrazy a majolikovými kamny. 

5 Barokový salón s průhledem do holandského salónku. Na stěně vlevo benátské zrcadlo, vpravo švýcarská kachlová kamna. 

6. Švýcarská kamna nejen vyhřívala, ale i zdobila salón. 

7. Šternberský kostel má zajímavě členěné průčelí. Jeho dnešní podoba pochází z druhé poloviny 18. století.