002-078 MALÁ STRANA II - Praha 

Dnešní Malá Strana vznikla z podhradí Pražského hradu. Tvořila je zpočátku porůznu rozsetá, většinou dřevěná obydlí, mezi kterými byly zahrady, pole, ale i pusté neobdělané břehy. Nejhustší a místy i souvislá zástavba byla kolem cesty, která vedla od Hradu k mostu. Za vlády Přemysla Otakara II. (1253-78) bylo toto podhradí ohrazeno opevňovacími zdmi a příkopy, takže tvořilo uzavřenou osadu, do které bylo možno vstoupit jen branami, jako byla Strahovská, Oujezdská, Písecká a další. Od této doby bylo podhradí zváno již městem a to Malým Městem Pražským. 

Největším prostranstvím tehdejší Malé Strany byl tak zvaný rynk v prostoru dnešního Malostranského náměstí. Tam stála radnice, kostel s hřbitůvkem a krámky hokynářů, řezníků a jiných řemesel. Rynk lemovaly domy sice už výstavnější, ale také většinou dřevěné. Nejživěji bývalo kolem už zmíněných krámků a pak v ulici vedoucí k mostu, kde postupně přibývalo i domů kamenných. 

Sousedství Hradu mělo pro Malou Stranu nesporné výhody, ale jako každé podhradí trpěla i Malá Strana všemi útoky směřujícími na Pražský hrad. Tak se stalo, že v bojích se Zikmundem byla téměř celá vypálena a sotva se za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. poněkud vzpamatovala, zničil ji r. 1541 nový hrůzný požár, po kterém zbylo jen několik ohořelých kamenných staveb. 

Svou dnešní podobu počala Malá Strana nabývat v době pro český národ nejkrutější, po válce třicetileté. Tehdy si dal v její severní části vybudovat Albrecht z Valdštejna palác, který svým rozsahem i přepychovou výzdobou téměř konkuroval tehdejšímu Hradu. Jeho příkladu postupně následovali další feudálové a na Malé Straně přibývalo paláců, jakými se nemohla pochlubit ani vnitřní Praha. 

V té době se také počínají měnit svahy pod Hradem, které byly až dosud zcela pusté. Narozhraní 17. a 18. věku tu na pozadí šlechtických sídel vznikají nádherné zahrady, které podnes tvoří jednu z nejkrásnějších ozdob Malé Strany a celé Prahy. 

Od poloviny minulého století nastala překotná přestavba Prahy. Vyrůstaly a stále rostou nové průmyslové i obytné čtvrti a ráz našeho města se výrazně mění. Ale právě na Malé Straně se na mnoha místech zachoval její původní ráz, kterému se právem obdivují návštěvníci domácí i zahraniční. 

K obrázkům (foto Pavel Hrdlička): 

1. Malá Strana - kdysi dávno podhradí, jehož většinou dřevěná obydlí hledala záštitu na hradním úpatí - dnes nejmalebnější část Prahy. 

2. Vrtbovskou zahradu zdobí umělecké plastiky Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738), vynikajícího sochaře českého baroka. V pozadí chrám sv. Mikuláše. 

3. Valdštejnská ulice, jako většina malostranských ulic neširoká, tvoří vhodnou kulisu dominantě Hradčan. Po pravé straně Kolovratský palác, sídlo ministerstva kultury. 

4. Nejpůvabnějšími místy Malé Strany jsou její palácové zahrady. Na snímku průhled z Pálfyovské zahrady na salla terrenu zahrady Kolovratského paláce. 

5. Nerudova ulice, spadající od Pražského hradu k Malostranskému náměstí. Jméno má podle básníka, který tu žil v domě "U dvou slunců". Tento dům, označený pamětní deskou, je na pravé straně snímku. 

6. Pohled z terasy Ledeburského paláce na Malou Stranu. Uprostřed barokní skvost Prahy, chrám sv. Mikuláše, v pozadí zelené stráně Petřína. 

7. Malostranské malebně střechy, na které už bylo napsáno mnoho obdivných veršů a písní. V pozadí Vltava a za ní panorama Prahy.