002-076 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ V PRAZE - ČSR (verze 1) 

Městská náměstí se pravidelně budují podle přesně vypracovaných plánů a většinou mají pravoúhlé půdorysy. Staroměstské náměstí je bývalé tržiště, které vzniklo asi v druhé polovině 9. století na křižovatce pradávných obchodních stezek a cest. Nebylo tedy vystavěno podle architektonických plánů a přesto je naším náměstím nejslavnějším. Bylo jen málo významných událostí v dějinách našeho národa, které by nějakým způsobem nesouvisely s tímto místem, nebo s jeho dominantou, se Staroměstskou radnicí. Ta byla už od 15. století v čele hnutí národnostního, náboženského i sociálního. 

Na Staroměstském náměstí vítal český lid krále Jiřího z Poděbrad, svobodně zvoleného v prostorách Staroměstské radnice - a žel bohu Staroměstské náměstí bylo i dějištěm jedné z nejtěžších potup českého národa. Po bitvě na Bílé hoře a po rozdrcení české vzpoury proti Habsburkům, zvolili mstitelé záměrně Staroměstské náměstí k hrůzyplnému divadlu, k popravě 27 vůdců povstání. Stalo se tak 21. června 1621. 

Od této truchlivé události se ráz Staroměstského náměstí a jeho nejbližšího okolí rychle měnil. Usazovali se tu oblíbenci Habsburků, většinou německé národnosti; němčina opanovala na víc než dvě století také Staroměstskou radnici. Teprve po revolučním období ve druhé polovině 19. století vrací se postupně čeština do radničních úřadoven, ale skutečně českou stala se Staroměstská radnice zas až po ustavení Československé republiky. 

A potom ještě dvakrát došlo na Staroměstkém náměstí k historicky významným událostem, k jedné tragické a k jedné slavné: v květnu roku 1945 při Pražském povstání němečtí fašisté ve vzteklé beznaději zapálili Staroměstskou radnici a v únoru roku 1948 tu Klement Gottwald oznámil shromážděným Pražanům vítězství pracujících nad buržoazní reakcí. 

K obrázkům (foto Pavel Hrdlička): 

1. Pohled na střechy a věže v okolí Staroměstského náměstí z ochozu Prašné brány. Vlevo kostel Panny Marie před Týnem, v pozadí panorama Hradčan. 

2. Kostel Panny Marie před Týnem patří k nejkrásnějším chrámovým stavbám v Praze. Jeho výstavba trvala od 14. století až do počátku století šestnáctého. Po levé straně věž Staroměstské radnice. 

3. Dům u Minuty s renesanční lunetovou podstřešní římsou a rozsáhlými sgrafitovými kresbami. Tento dům je součástí Staroměstské radnice. 

4. Orloj, nejobdivovanější ozdoba Staroměstské radnice, pochází z konce 15. století a ukazuje kromě hodin též dny, měsíce a souhvězdí, kterým právě slunce prochází. Každou hodinu se pod stříškou orloje otevrou okénka a za nimi procházejí figurky apoštolů. Pod ciferníkem je kruhová deska se symbolickými obrazy kalendářních měsíců. Originál těchto obrazů namaloval Josef Mánes. 

5. Renesanční kašna na tzv. Malém rynečku, který je pokračováním Staroměstského náměstí. Kašna pochází z roku 1490 a je zajímavou ukázkou kovářské a zámečnické práce. 

6. Pomník Jana Husa, monumentální sousoší ve východním cípu Staroměstského náměstí, vytvořil sochař Ladislav Šaloun. Pomník byl odhalen 6. července 1915, v den pětistého výročí upálení mistra Jana. 

7. Prostranství před Staroměstskou radnicí; konávaly se tu rytířské turnaje, krvavé exekuce a za Květnové revoluce v r. 1945 tu zuřil boj s nacisty. Dnes si tu hrávají děti s pražskými holuby. 

002-076 STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ (verze 2) 

Dvě místa zajistila Praze rozvoj jako hlavního sídliště a posléze hlavního města českého státu: Pražský hrad a Staroměstské náměstí s Týnem. 

Týn jako ohrazené místo s celnicí a Staroměstské náměstí jako tržiště vznikaly již v druhé polovině 9. století. Zde se křižovaly obchodní stezky, protínající zemi, směřující do ciziny a spojující východ se západem a jih se severem. Jejich živelný vznik vytvořil osnovu, která také určila tvar dnešního Staroměstského náměstí a Malého rynku, blížící se čtverci, z jehož rohu vycházejí ulice. Románské domy z 12. století, dochované pod dnešní úrovní ve sklepeních pozdějších budov, vymezují již zcela jasně prostor obou dnešních náměstí i s ostrovem osídlení mezi nimi. Byl tehdy pro kupce skutečně přitažlivý. Proto se v jeho bezprostřední blízkosti usazovali, takže zde záhy vzniklo nejhustší osídlení Prahy, která již v druhé polovině 12. století měla charakter města, právně však ustanoveného a obehnaného hradbami až někdy kolem roku 1232. Jádrem Starého Města a jednou z příčin jeho růstu se stalo Staroměstské náměstí a Týn se svou obchodní funkcí a okolním poměrně hustým osídlením. Byla to tedy nejdůležitější část města a tak je jen přirozené, že když po dlouhém usilování dosáhli měšťané výsady vybudovat si radnici jako středisko již rozvinuté městské správy, vybrali si pro ně Staroměstské náměstí. 

Právo vybudovat radnici udělil Staroměstským Jan Lucemburský 18. září 1338. Od tohoto roku začíná velice složitý stavební vývoj Staroměstské radnice, která do sebe zahrnula domy, již tu stojící, jež byly postupem doby mnohokrát přestavovány i nové budovy. Stavby a úpravy od románských dob až po ty, které vznikly v 19. století se tu vrší na sebe a přes sebe a vytvářejí pozoruhodný architektonický celek. Je to jev vzácný v evropské architektuře. 

Již roku 1338 koupili Staroměštští měšťanský dům Wolflina od Kamene, který stál na rohu sídelního ostrova uprostřed tržiště, dnešní první budovu na západ od věže. Nejzachovalejší z vrcholně gotické stavební etapy je věž s kaplí. S její výstavbou bylo započato na počátku šedesátých let, kaple byla dokončena roku 1381 a věž asi na počátku 15. století. Ještě ve 14. století byl pro Staroměstskou radnici získán další dům na západ od věže, v pořadí druhý. Třetí byl k ní připojen roku 1458. Všechny tři byly v druhé polovině 15. století přestavěny, což je druhá nejvýznamnější stavební etapa, pozdně gotická. Za této přestavby, roku 1490, byl vytvořen i orloj, který je sice zajímavým dílem architektonickým a plastickým, ale jeho sféra a kalendářní deska učinily z něho hlavně vynikající dílo technické. Orloj ukazuje kolik je hodin, jaký je měsíc a den v roce, kde se nachází na obloze slunce, jakým souhvězdím zvířetníku prochází, nachází-li se měsíc nad obzorem nebo pod ním, jaké je vzájemné postavení slunce a měsíce i měsíční fáze. 

Staroměstská radnice ční už po 600 let nad malebnou změtí úzkých uliček Starého Města, jako mlčenlivý svědek bouřlivých dějin Prahy. Prostora náměstí slouží jako kdysi i dnes k významným manifestacím pražského lidu. 

Texty k obrázkům: 

1. Pohled z Prašné brány na Staroměstské věže, který zároveň ukazuje nejvýznamnější úsek pražské městské rezervace, tzv. Královskou cestu. 

2. Týnský chrám má bohatou minulost zacházející až do 13. století, kdy vznikla původní románská svatyně P. Marie. Nynější Týnský chrám byl založen v době Karla IV. 

3. Dům U minuty tvoří jižní křídlo radnice a je zdoben sgrafity ze 17. století. 

4. Starobylý orloj byl zhotoven roku 1490 mistrem Hanušem z Růže a je to vynikající technické dílo. V dolní části orloje je zvěrokruh s emblémy dvanácti měsíců podle originálů Josefa Mánesa. 

5. Uprostřed Malého náměstí upoutá každého kolemjdoucího gotická kašna s překrásně kovanou mříží. 

6. Prostor Staroměstského náměstí dojmově ovládá pomník Mistra Jana Husa od sochaře Ladislava Šalouna. 

7. Staroměstské náměstí se starobylými domy a nezbytnými holuby.