048-010 BALTSKÉ POBŘEŽÍ - NDR Roztocký kraj je součástí Severoněmecké nížiny. Jeho povrch převážně charakterizují tzv. spodní morény, které vytvářejí místy roviny a místy vysoké vlny či valy. Západní části kraje vtiskují ráz čelní morény, uložené před čelem někdejšího ledovce. Před pevninou leží řada ostrovů, z nichž největší je Rujána. Celá oblast včetně dna dnešního Baltského moře byla vymodelována v tzv. viselské ledové době. Konečná hranice mezi mořem a souší je poměrně mladá. Asi před 7500 lety počala mořská hladina stoupat až o 25 m a zatopila četné kotliny a údolí, až konečně kolem roku 2000 před naším letopočtem nabylo pobřeží dnešní podoby. Po celé délce pobřeží se střídají písečné či oblázkové pláže s plochými dunami, sráznými svahy a útesy. Obzvláště působivé jsou křídové útesy nebo pazourkovitá pole na Rujáně. Ústup severského ledovce umožnil osídlení dnešního Pobaltí v době, kdy již evropská civilizace vkročila do mezolitu. Z následujících tisíciletí se v celé oblasti dochovala řada skříňkových hrobů z neolitu i mohyl z doby bronzové. Kolem poloviny I. tisíciletí př. n. l. existovala ve střední Evropě doba železná, za které se v prostoru od Alp až do Skandinávie zformovaly germánské kmeny. Tyto kmeny v době "stěhování národů", odešly z jižních břehů Baltu a v 6. - 7. století osídlili Pobaltí Slované. Od počátku 10. století zahájili němečtí feudálové dobyvačné výpravy na východ, až konečně ve 12. a 13. století slovanské obyvatelstvo převážně splynulo s novými osídlenci. Roztocký kraj má plochu 7074 km2 a žije v něm zhruba 865 000 obyvatel. Území kraje se člení na 4 města, která mají postavení okresu a jedním z nich je i Stralsund. Stralsund leží 73 km vsv. od Roztock při Strelské úžině, která odděluje od pevniny ostrov Rujánu, a je druhým největším městem pobaltského kraje. Staré jádro města si zachovalo řadu historických budov a leží v nadmořské výšce 5 - 8 m. Stralsund založili ve 12. století osídlenci z Dolního Saska a severních Frank na místě slovanské rybářské osady Stralov a městská práva obdržel v roce 1234. Půdorys města, vzniklý ve 13. století, byl pozměněn až v 19. století založením předměstí. Město se záhy stalo důležitým střediskem baltského obchodu a jedním z nejmocnějších členů hanzy; obchodovalo s ruským Novgorodem i Skandinávií, jeho lodi, tzv. koggy, navštěvovaly přístavy ve Flandrech, Francii a Španělsku. Bohatství umožnilo městu výstavbu nákladných gotických budov a zakoupení četných práv a výsad. Podle vestfálského míru roku 1648 připadl Stralsund Švédsku, v roce 1815 jej získalo Prusko. Až do 19. století bylo město několikrát zasaženo evropskými válkami, ztráty utrpělo velkým požárem roku 1680, morem roku 1710 a jinými pohromami. Jeho hospodářský vývoj brzdilo i malé zázemí. Příchodem Sovětské armády 1.5.1945 a změnou společenských podmínek odpadly překážky jeho rozvoje. Rujána je největší a nejkrásnější ostrov v NDR. Původ jejího názvu není zcela jasný, většina výkladů hledá spojitost se značně členitým pobřežím ostrova, např. slovanské "rujný", tj. divoký. Asi v 5. až 7. století se na ostrově usadil slovanský kmen Ránů čili Rujánů. Kromě zbytků valů připomínají slovanské osídlení i místní názvy a lidové pověsti. Ostrov je spojen s pevninou Rujánskou hrází, po které vede i železniční trať. Hráz je dlouhá celkem 2540 m a byla vybudována v letech 1930 - 1936. Na počátku hráze je zvedací most, který se zvedá osmkrát denně, vždy na 20 minut. Za ním vede hráz po ostrůvku Dänholm a konečně mostem, 540 m dlouhým překoná úžinu Strelasund. Rujána je důležitou rekreační oblastí. Texty k obrázkům: 1. Přístaviště Bílé flotily, jejíž lodě vykonávají výletní plavby. 2. Ze stralsundského přístavu vyplouvá loď. 3. Panorama Stralsundu, jak ji vidíme z lodě, cestou na Rujánu. 4. Pohled na Rujánu ze Strelské úžiny, která dělí ostrov od pevniny. 5. Pohled ze 119 m vysoké křídové skály Königsstuhlu na Rujáně. 6. Odjezd z Rujány do Stralsundu přes 2,5 km širokou Strelskou úžinu. 7. Loudící rackové, nezbytní průvodci každé výletní lodě.
|