011-040 O SLEPIČCE A KOHOUTKOVI Kohoutek a slepička si jednoho dne vyšli do obory na jahody. Smluvili se, že se o každou nalezenou jahodu spravedlivě rozdělí. Slepička našla jahůdku první, zavolala kohoutka, jednu půlku mu dala a druhou sezobla sama. Potom našel jahůdku zase kohoutek, ale že byl lakomý, chtěl ji rychle sezobnout sám, aby slepička nevěděla. 1. To se mu ale nevyplatilo; jahoda mu uvázla v krčku a kohoutek se začal dusit. Ještě stačil zavolat na slepičku, aby mu donesla trochu vody, jinak že umře. A jak to dořekl, převalil se na zemi, nožkama vzhůru. 2. Slepička hned běžela ke studánce pro vodu a prosí: "Studánko, dej vodu kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře - bojím se, že umře." Studánka řekla, že jí dá vodu, až přinese od švadleny šátek. 3. Slepička spěchala ke švadleně a prosí: "Švadlenko, dej šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře - bojím se, že umře." Švadlena odpověděla, že jí dá šáteček, až donese od ševče střevíčky. 4. Slepička přiběhla k ševci a prosí: "Mistře, dej švadleně střevíčky, švadlena dá studánce šáteček, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře - bojím se, že umře." Švec odpověděl, že jí dá střevíčky, až mu donese od prasátka štětiny. 5. Slepička běží k prasátku a prosí: "Prasátko, dej ševci štětiny, švec dá švadleně střevíčky, švadlena dá šáteček studánce, studánka dá vodu mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře - bojím se, že umře." Prasátko slepičce odpovědělo, že dá ševci štětiny, až mu přinese od kravičky smetanu. 6. Slepička běžela ke kravičce a prosí: "Kravičko, dej prasátku smetanu, prasátko dá ševci štětiny, švec dá švadlence střevíčky, ta dá studánce šáteček a studánka dá vodu mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře - bojím se, že umře." Slitovala se kravička nad kohoutkem a dala slepičce smetanu, prasátko dalo štětiny, švec zase střevíčky, švadlena šáteček a studánka dala vodu. Slepička ji nabrala do zobáčku a běžela rychle do obory zachránit kohoutka. Jakmile se kohoutek napil, jahoda mu sklouzla do bříška a kohoutek vyskočil na nožky. 7. Zatřepetal křídly a vesele zakokrhal: "Ky-ky-ry-ký!" Kohoutek si z této příhody vzal ponaučení a polepšil se. Od té doby již nikdy nebyl lakomý a poctivě se se slepičkou dělil o každé sousto, které našel.
|