006-110 Státní zámek KONOPIŠTĚ IV 

V osmdesátých letech 13. století dal Tobiáš z Benešova postavit pevný hrad jako další oporu své vojenské moci. Hrad byl postaven po vzoru francouzských pevností, pro které bylo charakteristické pravidelné založení v armatuře válcových věží. Každá z věží byla samostatnou pevností s vlastní obranou, přístupem z pater a širokým vyzděným příkopem. Tento systém činil hrad téměř nedobytným. 

Ve 14. století přešel hrad v držení Šternberků a z této epochy se podle tradic připomíná krátký pobyt českých pánů, kteří v roce 1394 odváželi zajatého krále Václava IV. na hrad Wildberg v Rakousích. Král prý přenocoval v severovýchodní věži, které se od té doby říká "Václavka". Roku 1603 koupila zadlužené panství bohatá Dorota Hodějovská. Nechala částečně přestavět starou gotickou pevnost, hradní palác byl nově upraven, přibyla vnější arkádová komunikace a v podhradí byla postavena dvoupatrová hospodářská budova. 

Zámek i zdejší obyvatelé utrpěli nejvíce za třicetileté války, v době vpádu Švédů do Čech. V srpnu 1648 dobyli Švédové také Konopiště, které bylo v té době majetkem Michnů z Vacínova. Roku 1716 koupil Konopiště v dražbě nejvyšší purkrabí v Čechách, Jan Josef hrabě z Vrtby. Ten také dokončil stavební proměnu staré hradní pevnosti v pohodlný zámek. Autorem projektu byl stavitel František Maxmilián Kaňka a s ním pracoval i sochař Matyáš Braun. Na jižní straně byl hradní příkop proměněn v zahradní terasy, pět ze sedmi hradních věží bylo sníženo na úroveň stavby a v jižním křídle byla postavena veliká budova s reprezentačními místnostmi. Na umělecké výzdobě pracoval malíř fresek František Julius Lux a řezbář Lazar Widmann. 

Novým majitelem Konopiště se stal roku 1887 arcivévoda František Ferdinand Rakouský - d'Este, synovec rakouského císaře Františka Josefa a následník rakouského trůnu. Od té doby se datují velké změny, ke kterým na Konopišti postupně docházelo. Většinu zámeckých komnat vyzdobil arcivévoda Ferdinand muzeálními sbírkami. Jejich základ tvořila výtvarná díla tzv. estenské sbírky, převezené z Modeny. Následník trůnu byl vášnivým sběratelem a neustále doplňoval své sbírky nákupem uměleckých děl po celé Evropě. Pozoruhodná je estenská zbrojnice a velká sbírka soch a obrazů sv. Jiří. Nejpočetnější je sbírka loveckých trofejí. Následník byl vášnivým lovcem a honitba na Konopišti byla pověstná. 

Po první světové válce připadlo Konopiště Československému státu a zámek i park byly zpřístupněny veřejnosti. 

Texty k obrázkům: 

1. Jižní průčelí se zasklenou verandou, odkud je přístup do vstupní expozice, která informuje o historickém vývoji panství. 

2. Chodba v I. patře je ojedinělou sbírkou loveckých trofejí různé zvěře, kterou ulovil následník trůnu po celé Evropě. 

3. Sloupový salón zdobí štukový pseudorokokový strop, kabinety a stolky vykládané polodrahokamy, vitríny s míšeňským porcelánem a vzácné obrazy starých mistrů. 

4. Lobkovický sál je vyzdoben nádherně malovaným stropem od J. Luxe, dvěma mramorovými krby z poloviny 18. století, rokokovými dřevořezy a portréty manželů Vrtbových. Ostatní předměty, zejména dva gobelíny, pocházejí až z estenského období. 

5. Velká síň ve III. patře je zbrojnicí, které dominuje nádherně tepaná rytířská zbroj jezdce a koně. Většina exponátů pochází z estenské rodinné sbírky. 

6. Kuřácký salón je honosně vybavený pánský pokoj z konce minulého století. Po stěnách je rozvěšena zbroj a cínové nádoby z 16. století. 

7. Východní část zámku s hlavním vchodem, s hlavní válcovou věží a severovýchodní věží zvanou "Václavka". Své pojmenování dostala roku 1394, kdy v ní přenocoval zajatý král Václav IV.