001-048 MALÁ FATRA II 

Členitý reliéf naší domoviny vytvářejí rozsáhlá pohoří, jejichž nadoblačné vrcholy, skalnatá seskupení, romantická zákoutí dolin přitahují k sobě lidi hledající ticho, pokoj a oddych po vyčerpávající práci. 

Tímto pohořím je Kriváňská Malá Fatra, která vystupuje z Karpatského oblouku. Dnešní podobu dostala v neogéně třetihor po horotvorných obdobích prvohor a druhohor. Rozlohou je malá, výškou úctyhodná, členitostí podmaňující. 

Kriváňská část Malé Fatry je ohraničená od severní strany od obce Varin po Terchovou říčkou Varinkou, dále cesta Terchová - Zázrivá, z východní strany od obce Zázrivá po Parnicu říčkou Zázrivkou, ze strany jižní říčkou Oravou z Parnice do Kralovan a řekou Váh z Kralovan do Vrútek. Ze západní strany řekou Váh až po Varin. 

Klima zdejšího kraje je ovlivněno poměrně velkými relativními a absolutními výškami. Na základě pozorování po dobu 10 let při chatě na Grúni dospěli k hodnotám, které ovlivňují růst zdejší přírody. Tak na příklad: celoroční průměr teplot je +6°C, nejnižší teplota je -24°C, nejvyšší +31°C. Roční srážky dosahují 1045 mm, noční mráz trvá 144 dní, celodenní mráz trvá 62 dní v roce. Sněžení na vrcholech se může uskutečnit v každém ročním období. Sněhové pokrývky začínají v měsíci říjnu a končí v měsíci květnu. Výška sněhové pokrývky je různá 30 - 120 cm. 

Kriváňská Malá Fatra vždy vyčnívá nad sousední vrchy a horstva, nechť se cestující dívá od Žiliny, Vrútek, Strečna, Turca, Kralovan, vždy se nám jeví jako mohutná hradba s důkladnou strážní věží Velkého Rozsutce. 

Začátek oblíbené hřebenovky je od Strečna, na pravém břehu řeky Váh v sedle pod suchým se připojuje chodník vedoucí od Magury. Krátký, strmý výstup k vrcholu Suchého (1468 m) nás odmění nevšedním pohledem na všechny světové strany. Dále chodníkem na Stratenec a Malý Kriváň (1671 m) s pohledem do Turčianské doliny a údolí Váhu směrem na Žilinu. Velký Fatranský Kriváň (1709 m) nabízející pohled na Západní Tatry, hřebeny Velké Fatry, na téměř celou Vrátnou dolinu přes Kravárské - Žitne, Beraniarky, Příslop končící se čarovným Sokolím a Bobotami. Z Velkého Fatranského Kriváně můžeme pokračovat hřebenovkou na Chleb (1 677 m), Hromové (1636 m), Stěny do sedla pod Stohem, dále na vrchol Stohu (1608 m), který nás odmění pohledem na Oravu, Kubínskú holu a Oravskú Maguru a na mohutnost Velkého Rozsutce (1606 m) a nakonec, kdo by neodolal vystoupit na tento nejkrásnější vrch Velký Rozsutec, který se pyšní pohledem na celou hřebenovku, do Vrátné doliny, Skalnatého města, na Malého Rozsutce, a na údolí Jánošíkových dier. 

Tečkou za podívanou tvoří Šutovská dolina se svým 16 m vodopádem, který je napájen vodami Mojžíšových pramenů. V době, kdy se můžeme obdivovat statickému kouzlu panorám, zde se očím nabízí vzrušující pohyb bouřlivě padajících vod. 

Co dodat na závěr - je to nejhezčí kout naší země navštěvovaný nejen našimi turisty, ale také ze zahraničí. 

Texty k obrázkům: 

1. Hezký ranní pohled do údolí Malé Fatry z Chlebu. 

2. Chleb - nadmořská výška 1677 m. Přední část Chlebu je Bochník. 

3. Velký Fatranský Kriváň 1709 m z vrcholku Chlebu. 

4. Stěny asi 1600 m, Velký Rozsutec 1606 m a Malý Rozsutec 1343 m. V popředí část lanovky Vrátná - Chleb. 

5. Sedlo Vrchpodžiar, v pozadí Stoh 1608 m. 

6. Šútovský vodopád (16 - 18 m) napájený vodami Mojžíšových pramenů. 

7. Velký Rozsutec 1606 m, v popředí sedlo pod Stohem.