002-069 BROUMOV 

Město Broumov leží v stejnojmenném výběžku severovýchodních Cech, uprostřed malebné kotliny, přiléhavě nazvané Malé Čechy. Tuto kotlinu uzavírá věnec hor, které patří k Sudetskému mezihoří. Jihozápadní obrubu této kotliny tvoří příkře se zvedající Broumovské stěny, známé partiemi divokých roklí a malebných pískovcových skalních útvarů, pro které jsou vděčným cílem turistických túr; severovýchod kotliny pak lemují Javoří hory, složené ze sopečných hornin porfyru a melafyru. 

Historie Broumovska je prastará. První slovanské osady tu byly pravděpodobně už před tisíci lety, kdy tento kraj patřil rodu Slavníkovců. První ověřená zmínka o vlastním Broumově je z roku 1171; tehdy se tato slovanská osada rozkládala na místě dnešního hřbitovního kostelíka, poblíž tehdejšího dřevěného hrádku, který střehl obchodní stezku, vedoucí rozsáhlými pohraničními hvozdy ze středu Čech do Kladska. 

Důležitým mezníkem v historii Broumova bylo 13. století, kdy Přemysl Otakar I. předal celý broumovský Újezd břevnovským benediktinům, kteří tu započali s výstavbou nové osady i kolonisací celé broumovské kotliny novými osadníky, povolanými sem z Duryňska a horních Frank. Po příchodu německého obyvatelstva vznikaly na Broumovsku vedle starých slovanských osad i nové vesnice. Rovněž na místě dnešního kláštera založili benediktini nový hrádek a v sousedství, na strmém ostrohu, odděleně od staré slovanské osady, počali budovat osadu novou, základ dnešního historického jádra města Broumova. Vyvýšený terén této nové osady poskytoval sice mimořádně vhodné podmínky k vybudování i opevnění budoucího města, ale také bránil až do 19. století podstatnému rozšíření jeho původního jádra. Díky tomu patří dnes Broumov k nepočetným městům naší vlasti, která si podnes zachovala původní středověké urbanistické rozčlenění a stal se pro tento svůj starobylý charakter cílem mnoha návštěvníků. 

Za podpory benediktinů se Broumov rychle rozvíjel a bohatl, hlavně díky rozvoji řemesel, zejména soukenictví, které bylo nejvýznamnější výrobou Broumovska po celý středověk a stalo se též základem dnešního textilního průmyslu. Na místě benediktinského hrádku byl později postaven kamenný hrad, z něhož vzniklo proboštství s kostelem sv. Vojtěcha. Městem se Broumov stal privilegiem, které mu udělil roku 1348 Karel IV. Záhy potom buduje hradby a opevnění, jichž zbytky se místy zachovaly až podnes. 

Město pak prožívá od středověku až do dnešní doby bouřlivý vývoj a jeho historie je sledem a střídáním dob klidu s dobami válek, nepokojů, epidemií, požárů a hospodářského rozmachu i úpadku. Svědectvím celého tohoto vývoje je hlavně množství stavebních a uměleckých památek vysokých hodnot (klášter, kostely, radnice, měšťanské domy, městské hradby), které tvoří dnes z Broumova místo čilého cestovního ruchu, soustředěného nejen na památné objekty samotného města, ale i na další zajímavosti jak historické tak i přírodní, na které je Broumovsko zvlášť bohaté. 

K obrázkům (foto Horst Bauer): 

1. Letecký snímek Broumova nejlépe ukazuje, jak se po staletí (od 14. stol. podnes) zachovalo gotické půdorysné dělení středověkého jádra města, dnes obklopeného novými obytnými i průmyslovými čtvrtěmi. Na pravé straně je rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera, při levém okraji věž děkanského kostela. Pod klášterem protéká řeka Stěnava. Celé město obklopuje jen mírně zvlněná broumovská kotlina. 

2. Mohutná stavba benediktinského kláštera je skutečně největší dominantou Broumova. Vyniká zejména při tomto pohledu od východu z níže položených částí města. Klášter tuto dnešní podobu dostal po přestavbě v letech 1727 až 1733, za účasti známého stavitele K. I. Dienzenhofera. Levou nižší částí klášterního areálu je bývalé benediktinské gymnasium (dnes vlastivědné museum), kde studovalo mnoho významných postav naší historie jako např. Arnošt z Pardubic, jezuita dějepisec Balbín, páter Regner-Havlovický, známý z Jiráskových románů, i sám spisovatel Alois Jirásek v jehož díle oživuje i minulost Broumova. 

3. Pohled na náměstí, v jehož středu stoji jedna z významných uměleckých památek města: morový sloup, zvaný též mariánský, vytvořený sochařem J. Brokoffem. Sloup má v dolní části bohatou sochovou výzdobu a na 12 m vysokém šroubovitém dříku, vytvořeném z jednoho kusu, stojí na barokně-korintské hlavici dvojitá socha P. Marie, nesoucí Ježíška. Sloup byl postaven na upomínku jedné z četných morových epidemií. 

4. Zatím co půdorys domů a mnohde i interiér přízemních staveb zůstává často v gotickém slohu a jen místy barokním a ještě více renesančním, vepsal se do stavebních dějin Broumova hlavně klasicismus jako vzácný příklad architektonické jednotné výstavby. Do poloviny minulého století vznikla tak zejména bohatá fasádní výzdoba průčelí měšťanských domů, uspíšená ještě po velkém požáru v r. 1838. Snímek ukazuje průčelí několika domů na náměstí. 

5. Schodiště i portál hlavního vchodu do klášterního kostela sv. Vojtěcha mají bohatou výzdobu soch, které jsou dílem pražského sochaře F. Brokoffa. Byly dokončeny r. 1723 na zakázku opata Otmara Zinka. V popředí je sv. Jan Nepomuk a sv. Vojtěch, v pozadí nad vchodem stojí sochy zakladatelů řádu benediktinů, sv. Benedikt a sv. Scholastika; na terasách po stranách sv. Vojtěch a Boleslav II. jako zakladatelé mateřského kláštera v Břevnově a výše sochy papežů Řehoře Velikého a Jana XV., za nichž byly kláštery založeny. 

6. Po požáru koncem 17. století byl klášterní kostel sv. Vojtěcha v letech 1685 až 1694 M. Alliem přestavěn; původně gotická stavba dostala ráz barokní s honosně bohatou štukovou výzdobou interiéru a množstvím soch, plastik, nástěnných maleb a obrazů. Nejvýznamnější jsou malby na stropě, na kterých malíř Jan Jakub Steinfels zobrazil výjevy ze života sv. Vojtěcha. 

7. Tento snímek dává vzácnou příležitost nahlédnout do klášterního chrámu sv. Vojtěcha v období před 100 lety. V pozadí je bohatě zdobený barokní oltář s obrazem sv. Vojtěcha a tak zvané broumovské madony, po obou stranách presbiteria jsou honosně vyřezávané a zlatem zdobené lavice, v nichž sedí církevní hodnostáři; a v lavicích pro věřící jsou měšťané v kostýmech z počátku minulého století. Tento zajímavý snímek byl pořízen při natáčení televizního filmu podle románu Aloise Jiráska "F. L. Věk".