002-068 VSETÍN 

V zeleném věnci Vsetínských vrchů, v malebném údolí řeky Bečvy, leží jedno ze středisek Valašska, město Vsetín. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1297; tenkrát koupil Vsetín řád templářských rytířů. Samotné městečko bývalo tehdy chudé, lesy patřily panstvu a úzká, většinou svažitá políčka na úbočí hor dávala jen malou úrodu. Ale přesto šel Vsetín z ruky do ruky. Uprostřed 15. století patřil pánům z Kravař, později Janu z Cimburka, pánům z Kunštátu, Janu z Pernštejna a na počátku 17. stol. dokonce Albrechtu z Valdštejna, který Vsetín prodal pánům ze Žampachu. 

Majitelé Vsetína se tedy měnili, ale bída prostých lidí na Vsetínsku byla skoro neměnná. Přesto byli Vsetíňané po valašsku hrdí a neohroženě se dovedli bít za svéprávné postavení jak ve věcech náboženského vyznání, tak i v záležitostech hospodářských i politických. V dobách náboženské reformace zapustilo na Vsetínsku kořeny učení Českých bratří a sám J. A. Komenský o nich napsal, "...že ani k odpadlství převedení, ani zbrojně přemoženi nejsou...". Poraženi byli teprve r. 1777, stálo je to mnoho dobrých hlav, ale nebyl to marný boj; byl jedním z podnětů, který urychlil vydání tolerančního patentu r. 1781. 

Hospodářské poměry Vsetína se postupně zlepšovaly až rozkvětem řemesel a později hlavně budováním průmyslu. Dnes je Vsetín okresním městem a má na 22.000 obyvatel, zaměstnaných převážně v průmyslových závodech, kde se vyrábějí hlavně textilní a obráběcí stroje. 

Ale ani v dnešní době technického rozvoje Vsetíňané nezapomínají na svůj valašský původ. Kroje už se na Vsetínsku dávno běžně nenosí, ale národopisné soubory Vsacan a Jasénka neúnavně křísí všechny kulturní hodnoty Valašska. Jejich písně a tance vyznamenalo už mnoho soutěžních porot doma i v zahraničí. 

Konečně je Vsetín východiskem do překrásných okolních hor, které jsou oblíbeným turistickým cílem pro letní putování i zimní sporty. 

K obrázkům (foto R. Elischer): 

1. Celkový pohled na město Vsetín s kopce Žambošky. Starý Vsetín vyrůstal přímo na březích Bečvy, teprve pozdější budovy, mezi nimi kostel a zámek se stavěly na vyvýšených místech, na ochranu před povodněmi, které bývaly v poříčí Bečvy velmi často. 

2. Dolní náměstí, které bylo založeno asi kolem roku 1644. Dříve byly kolem něj soustředěny dílny a obchůdky různých řemeslníků, jako na příklad soukeníků, nožířů, hrnčířů apod. 

3. Vsetínský zámek byl vybudován v roce 1610. Dnešní základní podoba stavby pochází z roku 1708, kdy byl vypálen a znovu rekonstruován. 

4. Radnice, v současné době sídlo Městského národního výboru. Stojí v tak zvaném Horním městě, kde nehrozilo nebezpečí záplav z rozvodněné Bečvy. 

5. Černá vila. Tato srubová stavba reprezentovala Valašsko na Jubilejní výstavě roku 1891 v Praze. Po výstavě byla přenesena do Vsetína a když její povrch stářím zčernal, počlo se jí říkat Černá vila. 

6. Valašský národopisný soubor písní a tanců Jasénka. Název má podle předměstí Jasénky, kde byl založen. Za své umělecké výkony byl tento soubor mnohokrát vyznamenán; na mezinárodním festivalu písní a tanců v sicilském Agrigentu získal ve světové soutěži I. cenu. 

7. V létě bývá v Bečvě jen málo vody, ale v jarních měsících a po velkých deštích se Bečva často rozvodní. Dnes už je bezpečně sevřena ve vysokých a pevných březích, ale dřív se význačnější budovy stavěly na stráni nad Bečvou a vytvořily tak čtvrt, které se říká Horní město.