007-008 FLÓRA OLOMOUC II 

Ve středu Československé republiky leží město Olomouc, proslulé nejen zemědělstvím, průmyslem, ale také přírodní krásou, památkovou historií a kulturní tradicí. Je známo jako centrum vědy a kultury a v posledních letech i jako sídlo výstav Flóra Olomouc. 

Flóra Olomouc - jak ji znají návštěvníci v dnešní podobě, měla na počátku zrodu jméno prostší a patřila převážně lidem města Olomouc a jeho okolí. Vznikla z popudu olomouckých zahradníků z radosti nad svojí prací, pro radost a potěšení lidí. Výstava Flóra Olomouc, kterou na počátku pomohla vytvořit i příroda a vtisknout jí neopakovatelný ráz - Smetanovy, Čechovy, Bezručovy sady - překrásný prstenec uprostřed města, jemuž historie zanechala bohaté dědictví stavebních a jiných uměleckých památek, stala se v krátké době známou v ČSSR i v zahraničí. 

Smetanovy sady, nazvané po českém hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi, vytvářejí jádro výstaviště Flóra Olomouc. Architektura těchto sadů vrcholí hezkou 700 m dlouhou alejí, vysázenou po jedné straně kaštany a lípami po straně druhé. Středem aleje jsou vysázeny pestrobarevné koberce narcisů, tulipánů, hyacintů, letniček a podzimních květin. 

Výstavní pavilóny jsou účelně komponovány do těchto sadů tak, aby nenarušily estetický vzhled a sloužily pro dané účely, to je aranžmá květin, špičkových výpěstků československých i zahraničních zahradnických podniků - jsou to - mečíky, karafiáty, tulipány, růže, lilie, bramboříky, begonie, petunie, jiřiny, chryzantémy a mnoho dalších. 

V roce 1958 byla zde uspořádána první krajská výstava tohoto druhu, kterou navštívilo 60 tisíc lidí. 

Návštěvnost výstavy Flóra Olomouc v roce 1965 stoupla na 560 tisíc a v létech 1967 dokonce na 840 tisíc návštěvníků. Svým rozsahem se zařazuje k mezinárodním výstavám v cizině např. - v Erfurtu, Vídni, Gentu, Hannoveru, Moskvě a jiným. 

Výstavy Flóra Olomouc jsou převážně záležitostí profesionální, ale vždycky záležitostí krásy a kultury. 

Přijíždějí sem lidé různé státní příslušnosti, různého věku, povolání i smýšlení, protože květina se stala pro moderního člověka nepostradatelnou.