002-066 PROSTĚJOV 

Historie Prostějova je velmi stará a tak proměnlivá, jako historie málokterého města. Nejstarší písemný doklad o něm pochází z první poloviny 12. století; tenkrát byl ještě malou vesničkou, která se jmenovala Prostějovice. Ale už za sto let se stává obcí se jménem Prostějov a za dalších sto městem. 

V dobách husitských se Prostějov postavil na stranu Husovu a Žižkovu, zbavil se německé obecní správy, která mu na čas vládla a prožívá první období rozvoje. Velký požár v polovině 15. století rozkvět Prostějova zastavil, ale jen na krátko. Ještě koncem století, kdy přešel pod pravomoc pernštejnské vrchnosti, počíná významné období jeho hospodářského i kulturního růstu. Později se stal Prostějov útočištěm českých bratří a jejich bratrské školy, a v jeho zdech byla první česká knihtiskárna na Moravě. Některé stavební památky z této doby se zachovaly v historickém jádru města podnes. 

Doba pobělohorská a válka třicetiletá postihla Prostějov velmi těžce. Císařská posádka město postupně ožebračovala a švédské vojsko zkázu dovršilo. Z tak hlubokého úpadku se Prostějov jen velmi pomalu zotavoval a protože pobořené domy kupovali hlavně Němci ze severní Moravy a Slezska, současně se poněmčoval. V 18. století má Prostějov ráz národnostně smíšeného maloměsta, podobného spíš velké vesnici. Hlavní obživou jeho tehdejších obyvatel bylo zemědělství a drobná řemesla, zvláště tkalcovství. 

Nový rozkvět Prostějova nastává v druhé polovině 19. století. V městě vznikají oděvnické továrny, první ve střední Evropě. Po revolučním roku 1848 se čeští občané Prostějova počínají sdružovat v čtenářských, pěveckých a tělocvičných spolcích a koncem 19. století se Prostějov stává též významným střediskem dělnického hnutí. V té době se také správy města ujímají zástupci českých občanů. 

První světová válka na čas zastavila slibný rozvoj Prostějova a zapsala se do dějin jeho obyvatel krvavě; roku 1917 vojáci rakouská posádky zastřelili 23 a poranili 39 prostějovských občanů jen proto, že demonstrovali proti špatnému zásobování. 

Čas mezi oběma světovými válkami je obdobím velkého růstu Prostějova. Přibyla čtvrtina obytných domů, vzrostl oděvní a strojní průmysl, bylo postaveno několik škol a celkový ráz města získal na vzhledu. 

Také druhé světové válce přinesli občané Prostějova mnoho obětí, ale od jejího skončení vývoj města pokračuje. Dnes má Prostějov přes 34.000 obyvatel, bohatě se rozvíjí průmysl oděvnický, strojní a železářský a po stránce národopisné a kulturní zůstává, čímž vždy byl, srdcem Hané. 

K obrázkům: 

1. Pohled na Prostějov z věže radnice; uprostřed sgrafity zdobený zámek, v pozadí kopec Kosíř. 

2. Zámek, původně zbudovaný v 16. století za vlády Pernštýnů dostal dnešní podobu na počátku nynějšího století. 

3. Radnice, vybudovaná těsně před první světovou válkou, v letech 1912 až 1914, sídlo městského národního výboru. 

4. Chrám Povýšení sv. Kříže, pocházející z konce 14. století, byl přebudován po požáru Prostějova počátkem 17. století. 

5. Pomník Jiřího Wolkera, dílo sochaře Antonína Kalvody. Jiří Wolker, prostějovský rodák (1900-1924) patří k významným spolutvůrcům české sociální poezie. 

6. Muzeum, bývalá radnice z počátku 16, století, tvoří působivý architektonický celek s chrámem sv. Kříže. Radniční arkády jsou z konce 17. století. 

7. Plumlovský zámek vybudoval koncem 17. století kníže z Lichtenštejna. Obec Plumlov leží nedaleko Prostějova a pro zajímavé okolí je oblíbeným výletním místem.