002-065 KROMĚŘÍŽ III - město 

Výstavbu většiny starobylých měst ovlivňovali panovníci nebo v místě vládnoucí šlechta. Kroměříž patří k výjimkám. Roku 1110 ji koupil biskup Jan II. a od té doby se vyvíjela ne pod vlivem šlechty, ale olomouckých biskupů; její čtyřúhelníkové náměstí, jehož základní tvar si Kroměříž zachovala podnes, dal vyměřit kolem roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburka. 

Je samozřejmé, že kromě budování biskupské rezidence, věnovala církevní vrchnost hlavní péči výstavbě kroměřížských kostelů. Tak už za zmíněného biskupa Bruna byla zahájena stavba kolegiátního chrámu sv. Mořice, kromě kterého měla Kroměříž kostel P. Marie a při tehdejším johanitském špitálu ještě kostelík sv. Jana Křtitele. 

Ze světských budov byla v polovině 16. století postavena radnice, která na počátku 17. století dostala svou konečnou podobu. V té době byla Kroměříž obklopena hradbami, ale ty nemohly za války třicetileté město uchránit. Roku 1643 byla Kroměříž dobyta, hradby pobořeny a většina domů a s nimi i radnice rozvrácena. Tenkrát zůstalo v Kroměříži z původních 224 usedlíků pouhých 69. 

Nedlouho po této zkáze přišel do Kroměříže podnikavý a průbojný biskup Karel z Lichtenštejna (r. 1664), který za pouhých třicet let vybudoval z trosek rezidenční (sídelní) město, na tehdejší dobu téměř přepychové. Pobořený hrad dal přebudovat na zámek, v jeho sousedství dal postavit piaristickou kolej, gymnasium, kanovnické domy a silně zasáhl i do výstavby města. Nutil měšťany, aby zvyšovali své domy alespoň o štíty se slepými okny a přiměl je, aby vyměnili doškové střechy za šindelové. K vzácným památkám z této doby patří i tak zvaná Květná zahrada, založená podle italského způsobu v renesančním slohu a vyzdobená mnoha sochami. 

Významné období prožívala Kroměříž v letech 1848-49, kdy tu déle než čtvrt roku zasedal rakouský ústavodárný sněm, jehož se z české strany zúčastnili na příklad František Palacký, Ladislav Rieger, Karel Havlíček a jiní. V těch dobách se počíná vnější ráz Kroměříže měnit. Ruší se hradby, aby se získalo místo pro další výstavbu, zazdívají se mnohá podloubí pro rozšiřování obchodů a dílen a Kroměříž, kdysi biskupské rezidenční město, postupně na sebe bere civilní podobu. Koncem 19. století vzniká v Kroměříži celá řada středních a odborných škol a pro jejich neobvyklý počet se Kroměříži říkává hanácké Athény. Ze slavných rodáků je třeba jmenovat alespoň malíře a grafika, národního umělce Maxe Švabinského. 

Po druhé světové válce prožívá Kroměříž novou epochu výstavby; rozšiřují se místní průmyslové závody, přibývá obytných čtvrtí, vzniká moderní kulturní dům, ale historické jádro města, zámecký areál a Květná zahrada uchovávají si mnoho z původního rázu. Proto byla Kroměříž prohlášena městskou památkovou rezervací.  

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Kroměříž a věže jejích chrámů: (odleva) chrám P. Marie, sv. Jana, sv. Mořice. Vpravo zámek se zámeckou věží. V popředí vlevo Kulturní dům. 

2. Náměstí, v protilehlém rohu starobylá radnice. S její stavbou bylo započato v polovině 16. stol. a skončeno počátkem stol. 17. 

3. Chrám sv. Mořice, nejvýznamnější gotická památka Kroměříže. Jeho stavbu zahájil biskup Bruno (1260-1280). 

4. Náměstí, severozápadní strana, v pozadí zámecká věž. U některých domů, lemujících náměstí, se zachovala podloubí. 

5. Mlýnská brána z r. 1585 a spojovací chodba do zámku z r. 1840. Vpravo průčelí zámku a vchod. 

6. Rybník v zámeckém parku, zvaný Divoký. 

7. Galerie v Květné zahradě, zbudovaná podle návrhu architekta G. P. Tencally.  

Doporučujeme též stereokotoučky KROMĚŘÍŽ I a II a kotouček KROMĚŘÍŽSKÝ ZÁMEK.