002-061 PRAHA - I Pražská kotlina, protkaná meandrem Vltavy a jejích drobných přítoků, bývala obydlena už před několika tisíci lety, ale trvalé osídlení dostala až po příchodu Slovanů v 5. a 6. století. Koncem 9. století byl na návrší nad Vltavou založen Pražský hrad a pod jeho ochranou vzniklo podhradí s tržištěm, které se záhy rozrostlo v město, budoucí Prahu. Rozkvět Prahy byl na tehdejší dobu velmi rychlý; už ve 12. století měla řadu zděných staveb církevních i světských a přes Vltavu se klenul kamenný most. Praha tehdy patřila k největším a nejvýstavnějším městům střední Evropy Nejvýznamnější období růstu nastalo Praze v první polovině 14. století za císaře Karla IV. Za jeho vlády a z jeho podnětu bylo založeno tak zvané Nové Město, postaven nový kamenný most a zahájena stavba katedrály sv. Víta. Dosavadní románský sloh ustoupil gotice. Po velkém požáru v polovině 16. století, který postihl Hradčany a Malou Stranu, vstupuje do Prahy renesance. Stavebními skvosty té doby jsou Královský letohrádek zvaný též Belvedér a jedna z nejbizarnějšich staveb Prahy, šesticípý zámeček Hvězda. Kromě toho se renesance uplatnila při výstavbě honosných paláců v areálu vyhořelé Malé Strany. Ve století 17. vstupuje do Prahy baroko, které ovlivnilo zvlášť stavby církevní. Vznikají nové, čistě barokní kostely, ale i v chrámech gotických se budují barokní portály, oltáře, kazatelny, varhany, sousoší a jiné. Barokní sloh výrazně poznamenává i mnoho staveb světských. Od konce 18. století se Praha rozrůstá do šířky a přibývá staveb, hlavně účelových. Uvnitř města vznikají divadla, muzea, správní a jiné budovy, ale historické jádro staré Prahy se v celku nemění. Její půvaby, kterými už po staletí udivuje domácí i zahraniční návštěvníky, jsou malebná přírodní poloha, jedinečné panoráma Hradčan a bohatství historických stavebních památek. Proto vše se Praha řadí právem mezi nejkrásnější města světa. K obrázkům (foto Petr Delev): 1. a 2. Panoráma Prahy při pohledu z jedné z posledních barokních zahrad - Kolovratské zahrady na Malé Straně. Na úbočí hradního ostrohu pod Pražským hradem vzniklo ve století 17. až 19. několik překrásných, architektonicky dokonale řešených zahrad, ze kterých jsou nádherné pohledy na panoráma Prahy. 3. Věže Starého Města. O Praze se říká "stověžatá". Tento zdobný přívlastek ji vlastně ochuzuje. Kdosi pražské věže spočítal a zjistil, že jich je přes čtyři sta. 4. Staré Město, historicky nejpamátnější část Prahy. Obrazu dominuje Týnský chrám, vlevo věž Staroměstské radnice, v pozadí monumentální panorama Hradčan. 5. Hradčanské náměstí, jeho jižní volná prostora, odkud je široký pohled na Prahu. Vlevo zelená báň barokního kostela sv. Mikuláše, který vybudoval v letech 1704-1711 Kryštof Dienzenhofer. 6. Pražský hrad při pohledu z Petřínské rozhledny. Původní hradiště bylo založeno koncem 9. století, dnešní podoba je z 18. století. 7. Týnský chrám, plným jménem chrám Matky Boží před Týnem. Na jeho místě stála původně malá románská svatyně; základy k nynějšímu chrámu byly položeny za panování císaře Karla IV.
|