002-060 ŠTERNBERK I 

Jen asi patnáct kilometrů na sever od Olomouce, na přechodu úrodné roviny Hornomoravského úvalu v pohoří Nízkého Jeseníku leží pod záštitou lesnatých vrchů město Šternberk. Zakladatelem města i původního hradu byl Jaroslav ze Šternberka, který v polovině 13. století dostal toto území jako odměnu za pomoc při obraně Olomouce proti nájezdu Tatarů. O výstavbu hradu a města se nejvíce zasloužil Albrecht II. ze Šternberka, významná osobnost na dvoře císaře Karla; Albrecht povolal do Šternberka vynikající stavitele, umělce a řemeslníky a pověřil je nejen přestavbou hradu, ale též vybudováním augustijánského kláštera. K nejkrásnějším památkám z té doby patří interiér hradní kaple. 

Šternberkové vlastnili panství přes půldruhého století a pak se jeho majitelé střídali. Město rostlo, rozšířil se i hrad o nové prostory, až roku 1538 postihl Šternberk velký požár, kterému padl za oběť hrad i město. Při následující přestavbě dostaly některé části města i hradu, který se postupně měnil v zámek, renesanční vzhled. 

V 17. století, kdy se celá země zmítala pod útrapami třicetileté války, velmi utrpěl i Šternberk, nejvíc tehdy, kdy byl dobyt a obsazen Dány a později Švédy. V těch dobách velmi zchátral, až poslední majitelé, rod Lichtenštejnů, Šternberk znovu vybudovali. (Poslední úpravy, které daly zámku dnešní podobu, řídil koncem 19. století vídeňský architekt Kaiser.) 

Městu se počalo dobře dařit až na konci 18. století, kdy tu bylo zřízeno několik textilních závodů a později i strojírny a velká továrna na tabákové výrobky. Z té doby pocházejí některé měšťanské domy, vybudované v honosném empírovém a biedermaierovském slohu. 

Dnes je Šternberk proslulý výrobou hodin; možná, že hodinky, které máte na ruce, jsou právě ze Šternberka. 

K obrázkům (foto Jiřina Horáková): 

1. Věže farního kostela a budova zámku tvoří charakteristickou dominantu Šternberka. 

2. Z hradu i kostela se naskýtají zajímavé pohledy na město i do daleké úrodné hanácké roviny. 

3. Nynější farní kostel je pozdní barokní stavba z druhé poloviny osmnáctého století. Byl postaven jako součást dnes již zrušeného augustiánského kostela. 

4. Zámek Šternberk má typické znaky šlechtického sídla, upraveného v renesančním slohu k pohodlnému obývání. Jeho gotický původ potvrzuje už jen okrouhlá věž, zbytky opevnění a kaple. 

5. Rytířský sál se starobylým, bohatě zdobeným nábytkem. 

6. Zámecká jídelna s pozoruhodnými vzácnými kamny. I v jiných komnatách zámku jsou stará, zdobená kamna, pocházející z různých zemí. Kamna zámku Šternberk tvoří ojedinělý soubor. 

7. K pozoruhodnostem města, známého v současné době vyspělým hodinářským průmyslem, patří stálá výstava hodin, umístěná v empírové budově městského musea.