002-057 GOTTWALDOV II 

Světový věhlas Zlína, dnešního Gottwaldova, začal vlastně papučemi, které se kdysi na Valašsku dělaly téměř v každé chalupě. Zlín však není Valašsko; leží v neširokém údolí říčky Dřevnice na rozhraní Valašska, Moravského Slovácka a žírné Hané. Odlehlost od hlavních dopravních tepen byla jednou z příčin, proč Zlín tak dlouho zůstával ve svém rozvoji za ostatními moravskými městy, ale hlavní příčinou jeho několik století trvající ztrnulosti byla chudoba. 

Zlín se sice už více než před 700 lety stal městem, ale toto pojmenování jeho obyvatelům nepomohlo. Převážná většina půdy zůstala dál vrchnosti a tak lidé ve městě, aby se mohli uživit, chytali se řemesel. Odedávna se tu tkalcovalo, bylo i dost hrnčířů, ale nejvíc se dělaly papuče a později kožená obuv. Hotové zboží vozili zlínští řemeslníci na trakařích a primitivních vozících do světa, nejčastěji do Vídně. 

První továrna na výrobu obuvi vznikla ve Zlíně roku 1870. Nezaložil ji však zlínský občan, ale jakýsi Francouz Francois Roberts. Zaměstnával až dvě stě dělníků, ale jeho podnik brzy zaniknul. Obrat nastal r. 1894, když začal s hromadnou výrobou mladý obuvnický tovaryš Tomáš Baťa se svým bratrem Antonínem. Pracovitost dělníků a organizační talent a průbojnost Tomáše Bati měly přímo fantastický úspěch. V neuvěřitelně krátké době vyrostly ve Zlíně továrny, z nichž šla obuv téměř do celého světa. 

Růst Baťových závodů se nezastavil ani po smrti Tomáše Bati r. 1932, ani po nesmyslném bombardování Zlína r. 1944. Po osvobození se firma Baťa mění na národní podnik Svit, výroba obuvi se dále rozšiřuje a s ní roste i výroba pneu, punčoch a obráběcích, hlavně obuvnických strojů. 

Souběžně s rozmachem továren mění se a roste i město Zlín. Před válkou udivoval návštěvníky tisíci malých červených cihlových domků, rozsázených do zelených strání. Po válce, kdy přijal jméno Klementa Gottwalda, je naším prvním městem výškových a panelových budov. 

Gottwaldov má osobitou architekturu, kterou se výrazně odlišuje od jiných měst. Kromě nevelkého původního městského jádra je většina jeho staveb zasazena do zeleně. Není proto nadsázkou, říká-li se Gottwaldovu zahradní město. 

K obrázkům: 

1. Náměstí Míru, střed bývalého Zlína, zdobí malý parčík s kašnou. V pravém rohu náměstí radnice. 

2. Třída Úderníků, hlavní tepna Gottwaldova; v pozadí budovy národního podniku Svit. 

3. Náměstí Práce; na budově se pod velkým označením Jídelna a Tržnice krčí malý nápis OBUV, který patří nejnavštěvovanější prodejně obuvi. 

4. Správní budova národního podniku Svit se zrcadlí ve výkladních skříních obchodního domu Předvoj. 

5. Socha koželuha, dílo akademického sochaře Bohumila Jahody, symbolizuje hlavní gottwaldovský průmysl. 

6. Partyzán od národního umělce Vincence Makovského připomíná odboj gottwaldovských občanů za okupace. 

7. Původní baťovské domky z červených cihel mizí v zeleni stromů a vysoko nad ně ční nové obytné domy rostoucího Gottwaldova.