002-056 TŘEBÍČ 

Na řece Jihlavě, uprostřed západní Moravy leží okresní město Třebíč. Počátky jeho osídlení spadají až do začátku 12. století, kdy zde byl založen benediktinský klášter, který se brzy stal centrem vzdělanosti širokého okolí. V druhé polovině 13. století byla tato klášterní osada proměněna v městské sídliště, které později projevilo i obchodní zdatnost a postavilo se svým významem na roveň okolním městům královským. 

Třebíč počala bohatnout, ale nebyla ušetřena obvyklých středověkých pohrom. Nejvíc utrpěla nájezdem uherského krále Matyáše, jehož vojska roku 1468 Třebíč vydrancovala; za oddanost Jiříku Poděbradskému byly na Třebíč uvaleny sankce a dosazena mu vrchnost. Ta vypudila mnichy, klášter přestavěla na zámek, ale ve vlastním zájmu městská práva, zvláště pokud se týkala řemesel a trhu, příliš neoklestila. Proto se město z válečných škod brzy vzpamatovalo, jak o tom svědčí výstavba měšťanských domů v 16. století. Značná část těchto staveb, nesoucích prvky renesance, se zachovala až dodnes. V 16. století byla dokončena také přestavba kláštera na zámek v podobě, kterou si v celku zachoval až do našich dob. Ovšem, nejrozsáhlejší úprava historických památek Třebíče byla zahájena až v naší době. 

Dnes je Třebíč převážně průmyslové město, s dlouholetou tradicí. Už v 15. století se vozila výborná třebíčská sukna i na zahraniční trhy, na začátku 19. století se rozšířilo v Třebíči koželužství, které dalo základ dnešnímu průmyslu obuvnickému, a kromě toho se v Třebíči vyrábějí pletací stroje, které se vyvážejí do všech světadílů. 

Třebíč má i významnou kulturní tradici. Je městem jednoho ze zakladatelů KSČ dr. Boh. Šmerala, bývalým působištěm Vítězslava Nezvala a dějištěm řady pravidelných kulturních akcí, k nimž se sjíždějí hosté z celé republiky. 

K obrázkům (foto Jiřina Horáková): 

1. Celkový pohled na Třebíč, založenou téměř před devíti sty lety. Když byl Karel IV. markrabětem moravským, povýšil ji na město a udělil jí všechna práva k této poctě náležející. 

2. Basilika sv. Prokopa, dominanta třebíčského zámku. Její barokně gotické průčelí navrhl na začátku 18. století stavitel F. M. Kaňka. 

3. V interiéru basiliky se spojují se vzácnou harmonií románské a gotické stavební prvky v jedinečný dokument mistrovství středověkého stavitelství. 

4. Kněžiště střední lodi basiliky je zaklenuto krásnou žebrovou kopulí. 

5. Pětiboká apsida basiliky se sloupkovou galerií má ráz zcela románský, jako celý vnějšek stavby. 

6. Staré a nové se v Třebíči střídá i prolíná. Nad městem dosud stojí i starý větrný mlýn, jehož stavbu je vidět na pravé straně obrázku. 

7. Třebíč se modernizuje, ale návštěvníky nejvíc vábí pohled na vzácně uchovaný starobylý ráz města.