042-155 BUDAPEŠŤ V - Budínská strana 

Hlavní město Maďarské lidové republiky má krásnou polohu po obou stranách Dunaje pod Budínskými vrchy. Žije tu více než 2 milióny obyvatel a to je pětina všech obyvatel celého Maďarska. 

Třetina města leží na Budínských kopcích a dvě třetiny na rovinaté pešťanské straně. Nejvyšším bodem je János-hegy (Janův vrch), vysoký 529 m. 

Na úsvitě známé historie obývaly tato místa keltské kmeny. Římané obsadili oblast dnešní Budapešti začátkem 1. století a ve starém Budíně založili město Aquincum, které mělo v té době asi 30 000 obyvatel. Vykopávky města a zbytky dvou amfiteátrů, mají znaky vyspělé římské civilizace. V době stěhování národů v 2. - 5. století byli Římané vytlačeni Huny, Ostrogoty a později Avary, což způsobilo zánik předešlé vyspělé civilizace a to na dlouhý čas. 

Po příchodu Maďarů do Panonské pánve roku 896 a nastolení království, byla z prvopočátku sídelními královskými městy, město Székésféhérvár, Esztérgom a Visegrád. Teprve později se stal Budín hlavním městem a byl jím až do roku 1541, kdy jej dobyli Turci, kteří zde vládli až do roku 1686. Za ten čas město velmi zpustlo. K rozvoji města přispělo roku 1873 sloučení Budína, Pešti a starého Budína do nové metropole - Budapešti. 

Roku 1950 připojili k Budapešti dalších 7 okrajových měst a 16 okolních obcí. Tak vzniklo více než 2 miliónové velkoměsto, které svojí polohou, architektonickým slohem a osobitou atmosférou patří mezi nejatraktivnější města na světě. 

Texty k obrázkům: 

1. Z Géllértova vrchu je překrásný pohled na Dunaj, který dělí hlavní město Maďarska, Budapešť na dvě části a to pešťskou a budínskou, na kterou se právě díváme. 

2. Aquincum bylo vojenské město založené Římany v 1. století. Jak dokazují vykopávky, bylo město vybaveno i vodovodem, dlážděnými ulicemi, veřejnými budovami a domy s ústředním topením. 

3. Z budínského předmostí Řetězového mostu je hezký výhled na Hradní vrch, nejstarší obývanou část Budína. Hrad začali budovat v 13. století po tatarských vpádech. Za turecké nadvlády zpustl. V 18. století byl obnoven, ale za druhé světové války byl zničený a na jeho obnově se pracuje dodnes. V paláci hradu je umístěna národní galerie. 

4. Nezapomenutelný je pohled z budínského nábřeží na dekorativní stavbu Rybářské bašty, která se vypíná nad Dunajem od roku 1902. 

5. Na nádvoří Rybářské bašty stojí socha Jánoše Hunyádyho, vůdce Maďarů, který v roce 1456 dosáhl v bitvě u Bělehradu velkého vítězství nad Turky. Jeho synem byl významný maďarský král Matyáš Korvín. 

6. Pohled z ochozů Rybářské bašty na sochu Jánoše Hunyádyho a zadní část Matyášova chrámu. 

7. Matyášův chrám býval hlavním korunovačním chrámem uherských králů a byl postaven v letech 1255 - 1269. Roku 1301 tu byl i český král Václav III., jeden z uchazečů o uherský trůn. Třebaže byl chrám vícenásobně restaurován, zachoval si původní gotický sloh.