018-015 PRAŽSKÝ HRAD 

Pražský hrad byl založen asi v druhé polovině 9. století. Původní budovy byly nejen kamenné, ale i dřevěné, roubené. Zevrubnou přestavbu pražského hradu zahájil po roce 1135 kníže Soběslav, který panoval v letech 1125 až 1139, aby vybudoval monumentální kamenné panovnické sídlo. Toto dílo dokončil jeho nástupce Vladislav. V té době byl vystavěn také rozlehlý románský palác a s ním související palácová kaple, jejíž vysvěcení roku 1182 je jistě datem dokončení přestavby celého Pražského hradu. 

Až do první poloviny 14. století sloužil románský palác svému účelu. Byly podnikány jen menší přístavby, hlavně za Přemysla II. Za vlády Jana Lucemburského, který se zdržoval hlavně v cizině, celý hrad chátral. Až Karel IV. podnikl důslednou přestavbu Pražského hradu, která byla započata velkorysou stavbou katedrály sv. Víta. Roku 1353 bylo také započato s budováním nového dvoupatrového paláce. Za Václava IV. byly trámové stropy paláce nahrazeny dnešními křížovými klenbami a kolem roku 1400 vybudována sloupová síň. 

Další přestavba byla zahájena roku 1485 za Vladislava. Práce vedl náš nejnadanější architekt konce patnáctého a začátku šestnáctého století Benedikt Rejt. Jeho dílem je Vladislavský sál, jezdecké schody a Ludvíkovo křídlo. Vladislavský sál byl dobudován roku 1500. Tato třetí stavební etapa uzavřela hlavní období výstavby Královského paláce. Roku 1541 vyhořela stará sněmovna a kaple Všech svatých a obě stavby byly renesančně obnoveny. Pozdější období přineslo jenom menší doplňky a nejnovější doba pečlivou restauraci. 

Starým traktem Pražského hradu je Královský palác a kaple Všech svatých, tedy knížecí a královské obydlí, jak vznikalo od počátku hradu až do 16. století. Novou částí Pražského hradu rozumíme budovy, které vznikaly po 16. století. Menší obytný palác vznikl u Soběslavovy Bílé věže a západní hradní brány již koncem 15. století. Velké stavby vyrostly potom v západních částech hradu, jako pozdně renesanční stavby Rudolfa II. a Matyáše. Byl to především Rudolfův palác. Zaujímal celou jižní část druhého nádvoří a sahal až na třetí, kde byly tak zvané letní pokoje Rudolfa II. Druhá velká stavba ovládala severní stranu druhého nádvoří. Zde byly nad Ferdinandovými konírnami a Rudolfovou Španělskou stájí vybudovány dva rozměrné sály, Nový, dnes nazývaný Galerie a Španělský. Všechny stavební podniky Rudolfa II. projektovali vlašští architekti Giovanni Gargioli a Giovanni Maria Philippi. Další stavby nové části Pražského hradu neměly již takovou důležitost jako budovy pozdně renesanční. Později přibylo jen první nádvoří, zvané Čestné, které je dílem rozsáhlé přestavby hradu, podniknuté Marií Terezií v druhé polovině 18. století. 

V našem století byly provedeny pouze některé vnitřní úpravy, z nichž nejvýraznější byla přestavba Sloupové síně před druhou světovou válkou. 

Texty k obrázkům: 

1. Panorama Pražského hradu jak je vidíme z Karlova mostu. 

2. Hradní průčelí tvoří Rudolfův palác, jehož dvouramenné schodiště zdobí původní Matyášova brána z roku 1614. 

3. Chrám sv. Víta je nejrozsáhlejší stavbou na Pražském hradě. Za vlády Karla IV., dne 21. 11. 1344, byl položen základní kámen ke stavbě nového velechrámu. Plány stavby vypracoval francouzský stavitel Matyáš z Arrasu, který také stavbu vedl. Po jeho smrti r. 1352 vedl stavbu Petr Parléř až do roku 1399. Celá stavba byla vlastně dokončena až roku 1929 Kamilem Hilbertem. 

4. Chrámovou loď v její staré části zdobí nádherné královské mauzoleum od nizozemského sochaře Alexandra Collina z let 1564 - 1589. 

5. Vladislavský sál byl vybudován při přestavbě královského paláce architektem Benediktem Rejtem po roce 1485 a dobudován byl roku 1500. Křížová klenba je zdobena žebry, jejichž obdivuhodný obrazec vytvořila architektova fantazie. 

6. Španělský sál byl vybudován za vlády Rudolfa II. Původní podoba se však nezachovala, byl několikrát upravován, nejpronikavěji v letech 1865 - 1868 do pseudobarokní a novorenesanční podoby. 

7. Zlatá ulička je malebné zákoutí z druhé poloviny 16. století a v jejích různobarevných domcích žili asi do roku 1597 hradní střelci a později tu byli různí řemeslníci. Ulička se nazývá Zlatou po zlatotepcích, kteří tu bydleli vedle střelců.