005-052 MORAVSKÝ KRAS XII - KATEŘINSKÁ JESKYNĚ 

Kateřinská jeskyně je vlastně částí staré výtokové jeskyně vytvořené vodami holštejnskými a ostrovskými a proto má svoje charakteristické rysy, bohaté stropy po proudících vodách a jejich erozivní činnosti. Své jméno dostala po malé pasačce Kateřině, která se tu podle pověsti schovala před deštěm, ale cestu zpátky na denní světlo už nenašla. 

Tato jeskyně se nachází ve skalní zátočině Suchého žlebu nedaleko Skalního mlýna. Její vchod se podobá gotickému portálu o šířce 12 m a výšce téměř 8 m. Pak následuje dlouhá chodba 75 m, její přední část je tzv. předsíň - 6 m široká a 17 m dlouhá. Tato předsíň je zajímavá po stránce paleontologické a prehistorické. Roku 1865 J. Wankel počal zkoumat náplavy této jeskyně a v létě roku 1869 sděluje, že v hloubce 30 - 40 cm nalézá rozsáhlá ohniště, ve kterých byly opáleny kosti psa, jelena, kozy, medvěda, ale také hojnost střepů. 

Nejsenzačnějším stal se případ věhlasnému archeologovi Klimentu Čermákovi z Čáslavi, který tu pátral po stopách pravěkých lidí - člověku halštackém. K. Čermáka doprovázel místní občan Kučera vybaven lojovou svíčkou. Po vyhoření svíčky se nacházeli někde uprostřed jeskyně a marně hledali zpáteční cestu z úplné tmy. Teprve druhého dne si vzpomněl tamnější mlynář, že občan Kučera se odebral do jeskyně s neznámým návštěvníkem, vyzbrojil se pochodní a šel hledat dva zabloudilce, aby je z podzemní tmy vyvedl ven. Teprve nyní při svitu žárovek dobře se dovedem vžít do hrozné situace ve tmě zde bloudících. 

Léta 1909 a 1934 byla nejúspěšnějšími pro objevy obrovských prostor Kateřinské jeskyně. Dr. K. Absolon roku 1909 zavedl brněnskou skupinu výzkumníků k místu jeskyně, kde ze zasypaného otvoru hlínou a nánosy vyrážel silný průvan. Na tomto místě doporučil kopat. Po několika hodinové namáhavé práci se prokopali do nové čarovné podzemní říše - nynější stalagmitový les. Výzkum a objevy si vyžádaly také život J. Němce. 

Každá jeskyně Moravského krasu vyniká nějakou zvláštností. Hlavní dóm Kateřinské jeskyně patří svými rozměry (95 x 45 x 25 m) k největším podzemním prostorám nejen u nás, ale v celé Evropě. Má navíc dobrou akustiku, takže slouží k pořádání koncertů. 

V krápníkové výzdobě převládají stalagmity vysoké až do 4 m - tzv. Velký bambusový les. Nejznámějším krasovým útvarem je pohádkový skalní útvar Čarodějnice pokrytý vápenným sintrem. K dalším krasovým útvarům patří - Pagoda, Malý les, Vodopád s koupajícím se dítětem, Minaret, Zasněžený strom, Buddha a Dóm chaosu s mohutným nakupením balvanů různé velikosti. Krápníková výzdoba je však zde chudší. Strážcem Dómu chaosu je překrásný stalaktit - Benátský svícen. 

Pro nedokončené práce spodního patra opouští návštěvníci Kateřinskou jeskyni stejnou cestou, takže si mohou znovu důkladně prohlédnout krásu tohoto podzemí.