005-050 MORAVSKÝ KRAS X - SLOUPSKO-ŠOŠÚVSKÁ JESKYNĚ 

Nejrozsáhlejší jeskyní Moravského krasu je jeskyně Sloupsko-Šošůvská. Je pojmenována podle města Sloupu a obce Šošůvky. Tato jeskyně má 2 patra, přístupné pro veřejnost je pouze patro horní. Spodní, které je o 70 m níže, bývá často zaplavováno. Obě patra jsou místy propojena až 70 m hlubokými podzemními propastmi, jejichž dnem protéká sloupský potok. Jeskyně patří k nejdéle zpřístupněným jeskyním ve střední Evropě. 

Nejstarší písemný záznam o jeskyni pochází z roku 1669, kdy podnikl cestu do podzemí brněnský lékař a fyzik Johanes Heroldt. Roku 1748 se do Sloupských jeskyní dostává Josef Ant. Nagel. Ani jednoho z těchto mužů však nezajímaly krasové útvary. 

Teprve koncem minulého a začátkem tohoto století začali objevovat a zpřístupňovat krásy jeskyní nadšení badatelé, mezi něž patří dr. Jindřich Wankel, dr. K. Absolon, Josef a Al. Brouškovi. 

Divokost prostoru Sloupsko-Šošůvských jeskyní v jednom úseku je v zápětí nahrazena jemností a křehkou krásou pestré krápníkové výzdoby. K nejbohatším na krápníkové útvary patří tzv. Eliščina síň. Je dlouhá 36 m a místy je vysoká až 30 m. Ozdobou krápníkové výzdoby Eliščiny síně je vysoký zkamenělý vodopád modrošedé barvy, vydávající na poklep pestrou škálu zvuků. K další výzdobě Sloupských jeskyní patří mohutné krápníky U tří velkých, Riegrovy síně, Pohádkový dóm se stalagmitem právem nazvaný Svícen, Vosí hnízda a mnoho jiných krápníkových útvarů překrásných tvarů a rozmanitých barev. 

Kdo chce získat ucelený obraz o krásách a zajímavostech Moravského krasu, neměl by návštěvu Sloupsko-Šošůvských jeskyň vynechat.