002-117 HRADEC KRÁLOVÉ III 

Město Hradec Králové, metropole východních Čech, město současného moderního rozvoje, je i slavným městem české historie. 

Poloha města je dána umístěním na soutoku Labe a Orlice. První známky osídleni zemědělským lidem mladší doby kamenné nacházíme již ve 3. tisíciletí př. n. l. V 10. století patří již hradiště jménem Hradec rodu Slavníkovců. Býval často útočištěm karavan na obchodní cestě, která tudy vedla z Krakova do vnitrozemí ku Praze. Po likvidaci mocného rodu Slavníkovců, stává se majetkem českých knížat z rodu Přemyslovců. 

Roku 1225, na počátku vlády Přemysla Otakara I., od něhož pochází první a nejstarší hradecké privilegium, se stává Hradec svobodným královským městem. Město se rychle rozvíjí a rozrůstá, přibývá nových řemesel. Svou rozlohou, počtem obyvatel i významem je Hradec brzy nejbohatším a největším českým městem po Praze. Na počátku 14. století se stává věnným městem českých královen a dostává přívlastek "Králové". 

Slavnou kapitolou v historii města je doba husitská. Zde bylo centrum východočeského husitství a roku 1420 se stává natrvalo husitským městem a rok poté vítá ve svých branách Jana Žižku z Trocnova. 

K novému rozmachu, jak kulturnímu, tak stavebnímu, dochází za vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonce. V letech 1574-80 dostává město další dominantu, renesanční Bílou věž. 

Po příchodu jezuitů a vzniku biskupství dochází k barokní přestavbě města. Válečné události 18. století si vynucují přeměnu Hradce Králové ve vojenskou pevnost. Počátkem 19. století se stává město nejvýznačnějším střediskem českého národního obrození po Praze. 

Novodobý rozvoj města začíná roku 1851, kdy byl Hradec prohlášen samostatným. Roku 1857 byl spojen se světem železnicí, později došlo k založení plynárny, vodárny, nových škol a peněžních ústavů. Roku 1884 byla pevnost zrušena. Město zbavené hradeb se začalo velkoryse plánovitě rozvíjet. Velkou roli zde sehráli význační architekti prof. Jan Kotěra a především prof. Josef Gočár. 

Přelom 19. a 20. století přinesl nejen urbanistický rozvoj, ale byl i obdobím růstu průmyslových závodů v okrajových částech města. 

Současný Hradec Králové je střediskem kulturního, hospodářského a správního života kraje. 

Texty k obrázkům: 

1. Leninova třída - postupnou výstavbou nových budov dostala tato příjezdová cesta od Prahy svoji dnešní novou tvář. Nové domy byly vystavěny v roce 1962 podle návrhu architekta Vladimíra Chvojana. 

2. Slavnostní zahájení dopravy vjezdem prvního vlaku do nádraží bylo 4. 11. 1857. Nynější budova vystavěná v létech 1929-35 podle projektu ing. arch. V. Rejchla, stavitelem ing. F. Komárkem byla otevřena 5. 5. 1935. Příjezdová a odjezdová hala je 12 m vysoká. Budova je obložena bohdaneckým pískovcem a slezskou žulou, portály obou vchodů jsou z leštěné žuly. 

3. Stavba hotelu Černigov byla realizována v létech 1968-75 podle návrhu akad. arch. J. Zídka. Ve 14. poschodí je vyhlídková kavárna. Název hotelu vyjadřuje družbu města Hradce Králové s ukrajinským městem Černigovem. 

4. Za pěkného počasí je možno se občerstvit venku na terase ve sníženém přízemí před vchodem do snack baru a salónků u stolků se slunečníky. 

5. Jednou z hlavních tepen města je Dukelská třída s bohatou obchodní sítí. 

6. Podchod na Dukelské třídě byl vybudován v létech 1971-1973 podle návrhu ing. arch. Karla Schmieda. Celý podzemní objekt včetně přístupových ramp a schodišť je z monolitického železobetonu. Část pohledových ploch je ponechána v přírodním betonu s plastickým řešením. 

7. Gottwaldovo náměstí tvoří urbanistický soubor realizovaný podle regulačního plánu arch. J. Gočara z roku 1926. Významnými objekty celého kompozičního celku jsou dvě budovy na protilehlých podélných stranách náměstí. Poslední úprava je z roku 1975 od arch. J. Saala se sochou Kl. Gottwalda od národního umělce sochaře J. Malejovského.