002-033 PLZEŇ I 

Okřídlený znak Škodovky a pěnivý mok plzeňského pivovaru zná a chválí téměř celý svět, méně však je známá historie města Plzně. Jméno dostala po zaniklém hradu, který stával nad dnešním Plzencem, město samo založil koncem 13. století na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy Václav II. Plzeň měla poměrně štěstí a ušla největším pohromám následujících staletí, jako byly bouře husitské a válka třicetiletá, a proto vzkvétala, měla čilé obchodní styky se západními městy Evropy a v ledasčems předstihla i Prahu. Tak například byla v Plzni první naše tiskárna, z níž vyšla už roku 1470 slavná bible trojanská. 

V pozdějších dobách, za rakouské monarchie i za první republiky, kdy už byla Plzeň městem rychle vzrůstajícího průmyslu, stala se ohniskem dělnického hnutí a zažila řadu mohutných demonstrací, stávek a bojů za práva pracujících. Toto prostředí bylo první životní školou slavného plzeňského rodáka, Julia Fučíka. 

Plzeň musila ve své minulosti několikrát hájit i svůj český ráz proti cizím kolonistům, které sem zval už její zakladatel a po něm i jiní čeští panovníci. Slouží Plzni ke cti, že svůj národní ráz vždy uhájila, patří jí tedy čestný titul "Západočeská metropole". 

Text k obrázkům: 

1. Historický střed města Plzně, kostel sv. Bartoloměje s věží vysokou 103 metrů. 

2. Plzeňská radnice postavená v letech 1554 až 58. Její renesanční bohatě členěné průčelí zdobí původní i nová sgrafita. 

3. Plzeňské divadlo má slavnou tradici; pro mnohé naše velké umělce bylo místem přípravy pro Národní divadlo. Divadlo nese jméno našeho největšího dramatika, který v Plzni dlouho působil a našel zde i místo posledního odpočinku. 

4. Pohled z ochozu věže kostela sv. Bartoloměje směrem k Radyni. 

5. Hlavní brána Plzeňských pivovarů s plastickou výzdobou a letopočtem 1842, připomínajícím založení pivovaru a značky Pilsner Urquell. 

6. Sídliště Slovany, jehož výstavba byla zahájena roku 1953; v popředí bronzová socha ženy před budovou polikliniky. 

7. Plzeň od Lochotína, v pozadí komíny Škodových závodů.