002-031 TELČ II 

Autor: Josef Ehm 

Město vzniklo v místech starší tržní osady asi v polovině 14. století, v době, kdy jeho majiteli byli pánové z Hradce. Bylo vybudováno jako vodní pevnost obklopená rybníky a sevřená hradbami, do nichž se vstupovalo dvěma branami, Velkou a Malou. 

Jádro města tvořilo veliké, protáhlé náměstí obklopené domy, jejichž hluboké parcely sahaly až k hradbám. Po požáru v roce 1386 byly původní dřevěné stavby nahrazeny kamennými gotickými domy a podloubím. 

Na západní straně náměstí byl zbudován gotický hrad a proti němu rovněž gotický farní kostel sv. Jakuba. Ze starší zástavby se při východní části náměstí dochovala pozdně románská věž, která měla původně strážní funkci; k ní byl v 15. století přistavěn gotický kostelík sv. Ducha. 

Největšího stavebního rozkvětu dosáhlo město za pana Zachariáše z Hradce, který se roku 1549 ujal vlády nad telčským panstvím. Uměnímilovný Zachariáš přebudoval gotický hrad ve skvělé renesanční sídlo. Jeho síně dostaly překrásné klenby nebo kazetové stropy a byly nádherně vyzdobeny sgrafity, chiaroscury i nástěnnými malbami. Budovy byly spojeny patrovými sloupovými chodbami a v přehradí zřízena renesanční zahrada. Za autora staveb je pokládán italský architekt Baltazar Maio da Vomio. 

Velkolepá zámecká přestavba ovlivnila i měšťanskou výstavbu. Městské domy byly uvnitř renesančně přestavěny a zvenčí dostaly nad gotická podloubí sgrafitová průčelí, bohatě členěné štíty, nebo dokonce arkýře a vytvořily kolem náměstí malebnou kulisu. 

Barok, který sem v 17. století zasáhl stavbou jezuitské koleje a kostela, opět změnil průčelí některých domů a ozdobil je štukami. V 18. století byl uprostřed náměstí postaven oblakový mariánský sloup a na dolní renesanční kašně osazena plastika sv. Markéty. Horní kašna je z roku 1827 a socha Siléna na ní sem byla přivezena z Dačic. 

Telč, která je památkovou reservací a které se také říká "bílá" nebo "jezerní město", je ojedinělý architektonický celek vzácné krásy, jaký nemá u nás obdoby. 

Text k obrázkům: 

1. Náměstí od zámku. Pohled na bohatě zdobené štíty domů severní strany náměstí. Budova s věžičkou vpravo je radnice. 

2. Pohled od zámku. Pohled od mariánského sloupu na severní straně náměstí, které uzavírají zámecké budovy. Proti zámku vlevo je farní chrám sv. Jakuba. 

3. Kašna a mariánský sloup. Horní kašnu na náměstí zdobí plastika Siléna, který v náručí chová malého Dionyse. Oblakový sloup s postavami světců, andělů a s mariánskou sochou je dílem sochaře Davida Liparta a kameníka Františka Neuwirtha z let 1716-18. V pozadí věže jezuitské koleje a chrámu sv. Jakuba. 

4. Domy na náměstí. Pohled od mariánského sloupu na renesanční sgrafitovaná a barokní, štukou zdobené štíty domů. 

5. Pohled podloubím. Pohled na náměstí ke kostelu sv. Ducha s pozdně románskou věží. 

6. Zámek z parku. Pohled na zámek a renesanční věž, přestavěnou z bývalé bašty. 

7. Sloupová chodba. Zámecké budovy jsou spojeny patrovými sloupovými chodbami, které v 16. století zbudoval italský architekt Baltazar Maio da Vomio.