098-007 EGYPTSKÉ POHLEDY - SAR 

Před více než 6 000 lety, tedy v době, kdy v tehdejší Evropě, a vlastně na celém našem kontinentě lidé žili zcela primitivně v nevelkých tlupách, byl už na území dnešního Egypta první organizovaný stát světa. O existenci pozdějších říší a mocností v Evropě a ostatních světadílech svědčí hlavně zbytky hradů, pevností a jiných obranných i útočných pozůstatků; avšak dokladem existence starého Egypta jsou převážně kulturní památky tak nesmírného rozsahu a hodnoty, že je touhou každého uměnímilovného člověka se s nimi seznámit. 

Nejpověstnější stavby starého Egypta jsou monumentální pyramidy z počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem, do kterých se ukládaly mumifikované pozůstatky vládců, faraónů. Ale neméně velkolepé jsou i chrámy v Luxoru a Karnaku, a skalní chrámy Abu Simbel. Staroegyptské umění se však nevyžívalo jen v dílech gigantických rozměrů. Stejnou a někdy větší hodnotu mají drobná umělecká díla, reliéfy zobrazující život a práci obyvatel starého Egypta, hieroglyfické písmo, nástěnné malby, obřadní předměty, šperky i předměty denní potřeby. 

Dnešní Egypt nevábí však jen historickými památkami; jeho hlavní město, Káhira, je zajímavá už tím, že má dvě zcela odlišné tváře: moderní s širokými bulváry, mnohopatrovými domy, velkými obchody a komfortními hotely, a starou, která si zachovává kouzlo Orientu, bazary plné ruchu, úzké uličky s dílnami řemeslníků a tichá zákoutí mešit a muslimských modliteben. 

A pak je v Egyptě životodárný Nil s tiše se sunoucími plachetnicemi, gigantická Asuánská přehrada, palmy, úrodné plantáže i písečné pouště. Sedm pohledů na zajímavosti současného Egypta přináší náš stereokotouček. 

K obrázkům (foto R. Koutek): 

1. Pohled na jižní část Káhiry z vyhlídkové věže zvané El Borg. Káhirou protéká Nil, nejdelší řeka světa (6 671 km), z jehož hladiny vystupuje několik ostrovů. Na snímku v popředí část ostrova El Gezíra s výstavištěm, kde se konají veletrhy. V pozadí se klenou přes Nil mosty El Gámia a El Gíza. 

2. Část areálu starobylého a v Káhiře nejrozsáhlejšího islámského učiliště. Základy učiliště a jeho součásti, mešity zvané El Azhar, pocházejí z konce 10. století. Podnes tu studují nejen egyptští muslimi, ale z celého islámského světa. 

3. Saad Zaghloul, jedna z hlavních tříd Alexandrie. Toto město založil Alexandr Makedonský roku 332 před naším letopočtem a v době své slávy bylo střediskem vzdělanosti celého tehdejšího světa. Zkázu původní Alexandrie má na svědomí římský César a po něm Turci. Dnes je v Alexandrii největší přístav Egypta a celé Afriky. 

4. Luxorský chrám, jehož základy pocházejí z 15. století před n. l., je vrcholným dílem staroegyptské architektury. Jeho monumentální nádheru pobořilo zčásti zemětřesení, zčásti arabští dobyvatelé, kteří do trosek chrámu postavili muslimskou mešitu Abú el Haggág. 

5. Průčelí luxorského chrámu se sochami Ramesse II. Za vlády tohoto faraóna (1298 - 1232 před n. l.) nabyla egyptská říše největšího rozsahu. Proto má socha faraóna na hlavě korunu vládce Horního i Dolního Egypta. 

6. Obraz Nilu s tiše plynoucími plachetnicemi snad nejvíc připomíná Egypt z doby faraónů. V pozadí za Nilem je část města Asuánu. 

7. Největší staroegyptská kultovní díla, sfinga a pyramidy z doby 3 000 let před n. l., do kterých byla ukládána mumifikovaná těla faraónů. Největší pyramida, Chúfeova, ztratila za uplynulých 5 000 let jen část desek, které pokrývaly její povrch; zato sfinga přišla i o nos, když si z ní Napoleonovi dělostřelci udělali terč. Snímek je z nočního koncertu, při kterém se podle hudby mění i umělé osvětlení těchto největších náhrobků světa a všech dob.