086-003 EGYPTSKÉ PYRAMIDY A SFINGY 

Každý, kdo egyptské pyramidy, hrobky faraónů, viděl, potvrdí, že jsou opravdu nesmírně veliké. Co vedlo faraóny k tomu, aby se dávali pochovávat do tak ohromných náhrobků? Staří Egypťané věřili, že duch člověka žije i smrti těla, ale jen tak dlouho, pokud zůstane tělo zachováno. Proto dávali svá těla po smrti balsamovat a ukrýt v nepřístupných hrobkách, naplněným vším, co měli za živa rádi. Byly tedy hrobky přímo musea, kde vedle sarkofágu s mumií neboštíka byly i spousty věcí, pravidelně nesmírné ceny. A aby se k mumii nikdo nedostal, ukrývaly se hrobky v spletitých chodbách vytesaných hluboko do skal, nebo se nad hroby stavěly velké kamenné pyramidy. 

Mumifikování mrtvol a zřizování hrobek, to byla ve starém Egyptě velká věda, kterou se zabývali hlavně kněží, ale bylo dost odborníků i na hledání hrobů a jejich vykrádání. Dovedli objevit i nejrafinovaněji ukrytou schránku a odstranit i nejtěžší závěry. Tak se stalo, že archeologové nalézají většinu hrobek již prázdných. Je však pravděpodobné, že mnoho hrobů na své objevení teprve čeká. Na jejich nalezení pracují v Gize, v Sakkáře, v tak zvaném Údolí králů a jinde stovky archeologů a tisíce pomocných sil. 

Nejvzácnější předměty nalezené v podzemních hrobkách se ukládají do egyptologického musea v Káhiře. Posledním velkým objevem, který vzrušil celý kulturní svět, bylo odkrytí hrobky Tutanchamónovy roku 1922, kde se našly věci nesmírné historické i kulturní ceny. Turisty však nejvíce vábí pyramidy v Gíze a v Sakkaře, pro jejich nesmírnou velikost a jedinečnost. 

Vydejme se tedy k pyramidám a sfingám alespoň na obrázcích našeho kotoučku. 

K obrázkům: 

1. V Sakkáře, jižně od Káhiry, začal před čtyř a půl tisíci lety rozmach egyptského stavitelství z kamene. Kromě pyramid zachovaly se tu tak zvané mastaby, bednovité hrobky, a sfinga, socha se lvím tělem a lidskou hlavou. 

2. Dopravu turistů k pyramidám obstarávají velbloudi; tito čtyřnozí taxíci mají bohatě zdobená sedla a jsou ověšeni spoustou pestrobarevných cetek. 

3. Ve skalách okolo pyramid je mnoho podzemních hrobů, velkých i skromných, dnes však už vesměs prázdných. V pozadí se objevuje první pyramida. 

4. Sfinga v Gize, stojící před Chafréovou pyramidou, je vytesána ze skály vysoké dvacet metrů. Představuje lva s hlavou krále Chafréa. Podoba obličeje už je nevalná; kanonýři mameluků se do ní strefovali a ustřelili jí nos. 

5. Sfinga, vpravo pyramida Chafréova, v pozadí Mikerinova. Za povšimnutí též stojí obrovské kamenné kvádry. Z takových jsou pyramidy postaveny. 

6. Úpatí nejvyšší pyramidy, Cheopsovy. Je celá z vápencových kvádrů, velkých skoro jeden krychlový metr. Když ji před čtyř a půl tisíci lety dostavěli, byla vysoká 146 metrů. Špičku později rozkradli, takže je asi o 9 metrů nižší. Ale i tak by se do její výšky vešla pražská rozhledna na Petříně skoro dvakrát! - V jejím nitru je Cheopsova hrobka, ale když ji archeologové objevili, byla už vyloupena. 

7. Pohled na pyramidu od Mena Housu, hotelu pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí doslovně z celého světa. Roku 1947 tady byli též naši cestovatelé inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Ti nebydlili v Mena Housu. Přespali noc na vrcholku Cheopsovy pyramidy.