086-002 TUNISKO III - Antické památky 

Asi 800 let před naším letopočtem založili Féničané na břehu Tuniského zálivu město a pevnost Kartágo, které se stalo základem jedné z největších starověkých obchodních říší. Když Římané v tak zvaných punských válkách Kartágo zničili, kolonizovali jeho území a takto vzniklou provincii nazvali Afrika Proconsularis. Podle památek, které se v Tunisu podnes nacházejí, dosáhlo toto území hospodářského a kulturního rozkvětu, nikdy před tím ani potom nedostiženého. Díky důmyslným zavlažovacím zařízením vzkvétalo zemědělství a po celé zemi vzrůstala velká kamenná města s mohutnými chrámy, divadly cirky a lázněmi. 

Ačkoliv v 5. století Vandalové tuto římskou provincii zničili a přestože zbytky bývalých antických budov byly až do dnešních časů zdrojem stavebního materiálu, zachovalo se ještě mnoho památek a objevují se stále nová svědectví velikosti zaniklých kultur na území dnešního Tuniska. 

K jednotlivým obrázkům (foto Svatopluk Malý): 

1. V severní kopcovité krajině Tuniska leží město DOUGGA a u něho punské mausoleum, které přetrvalo celou římskou éru, ale i další dobyvatele a je důkazem velikosti punské kultury. 

2. a 7. Městu vévodí Diův chrám, v němž stávala ohromná socha Diova, ochránce chrámu. Její metrová hlava se dodnes povaluje ve svatyni. 

3. a 4. Nedaleko je divadlo, odkud je pohled na celé město až k punskému památníku, obklopenému zelení oliv. Hlediště tohoto starořímského divadla je do té míry zachovalé, že zde každý rok moho přední francouzské scény pořádat pohostinská vystoupení her s antickými náměty. 

5. SBEITLA překvapí návštěvníky zbytky antických domů, na svou dobu velmi účelně a vkusně vybudovaných, s zachovalými dlážděnými ulicemi, kanalizací a vodovodem. 

6. EL DJEM je arabská osada, ale v jejím středu se vypínají zachovalé pozůstatky mohutného kolosea, které je jen o málo menší než koloseum, které se zachovalo v Římě. - O koloseu v El Djemu se vypráví, že se v něm před 700 lety bránila berberská královna Kahena se svými poddanými proti Arabům. Obležení trvalo přes tři roky a přesto, že bylo koloseum zcela obklíčeno, nepodařilo se obránce vyhladovět, naopak královna prý dala házet každý den oblehatelům košíček čerstvých ryb, které si obležení přinášeli chodbou z moře vzdáleného 60 kilometrů! Arabům se podařilo dobýt kolosea teprve zradou; podzemní chodba k moři se však nenašla, ale zbytky kolosea podnes svědčí o tom, jak mohutné stavby Římané ve své kolonii AFRICA PROCONSULARIS budovali.