082-009 FÉS - Maroko 

Starobylé marocké město Fés dal vybudovat počátkem 9. století vzdálený potomek široce rozvětveného rodu Mohamedova, kalif Idris II. Vybral pro ně místo na rozvalinách bývalé římské osady, na břehu řeky zvané Ued Fés, kde odedávna byla křižovatka několika karavanních cest. 

Když obyvatel Fésu přibývalo a hradbami tísněné město bylo přeplněno, vyrostl ve 13. století v jeho sousedství Fés nový a později mezi oběma pevnost, zvaná arabsky kasba. 

Rozšířený Fés jako hlavní město fésského království získával na významu i na bohatství. V období vrcholné moci a slávy měl prý několik set mešit a při největší z nich, zvané mešita Karauynova, byla též chlouba Fésu, muslimská universita. Tehdy byl Fés pro západní Afriku tím, co pro východní muslimský svět Mekka. 

V polovině 16. století splynul však Fés a celé jeho království s Marokem, jehož hlavním městem je Rabat. Fés tedy přestal být od té doby metropolí, ale po stránce kulturní je podnes nejvýznamnějším centrem západního muslimského světa. Počet jeho obyvatel se blíží čtvrt miliónu a má kromě university řadu odborných škol a náboženských učilišť, která navštěvují i muslimové ze vzdálených zemí. 

Sláva karavan v moderní době ochabla, ale význam Fésu jako obchodního centra a významné dopravní křižovatky trvá, protože jím prochází důležitá železniční trať Casablanca, Alžír, Tunis. Tradiční rukodělnou výrobu koberců, hedvábí a zpracování kozí počíná doplňovat průmyslová výroba. Světovou pověst má zvláště marokén, pestrobarevná jemná kůže na galanterii a vazbu knih. 

A jeden z výrobků má navždy jméno po Fésu: když byla v arabských zemích zavedena pro státní úředníky a vojsko červená kulatá čepička, místo nepraktického turbanu, vyráběly se tyto čepičky ve Fésu a proto se jim podnes říká fezy. Později se milióny těchto čepiček vyráběly v našich "fezárnách" ve Strakonicích. 

V posledních staletích se ve výstavbě a vzhledu Fésu mnohé změnilo. Většina hliněných hradeb musila ustoupit rozrůstajícím se novým obytným čtvrtím, zmizely některé menší mešity, ale přesto zůstává Fés jedním z nejzajímavějších, typicky arabských měst Maroka. Je proto stále cílem mnoha návštěvníků; pro vyznavače víry Mohamedovy zůstává Fés studnicí muslimské vzdělanosti, pro Evropany dosud živou ukázkou starobylého arabského města. 

K obrázkům (foto Robert Elischer): 

1. Celkový pohled na starou část města zvanou Medina, která patří k nejzajímavějším arabským sídlištím v Maroku. 

2. Bezpečnost města zajišťovaly ve středověku hradby, kterými bylo město obehnáno a obranné tvrze. 

3. Chloubou islámského umění v severní Africe je brána Bab Bujelud. V průhledu je vidět minarety mešit Sidiho Lezzaza a Medresse Bu Inania. 

4. Stará část Mediny, kde úzké uličky zatím brání modernizaci. Zde bydlí chudší část obyvatel Fésu. 

5. Novější část Fésu, kde jsou ulice již poněkud širší, domy vyšší a většinou ověšené balkóny a pavlačemi. 

6. Brána Bab Muhruk již dávno ztratila svůj obranný význam a je již jen historickou stavební památkou. 

7. Nádvoří Karanuynovy mešity, jedné z největších ve Fésu. Muslimové ji navštěvují nejen z náboženských pohnutek, ale též pro příjemný chládek v jejích prostorách.