082-004 TUNISKO II - Tuniský venkov 

Autor: Svatopluk Malý 

Charakter tuniské krajiny je velmi rozmanitý. Od zalesněných hor, které jsou pokračováním Velkého Atlasu, přes úrodnou zem v povodí řeky Medjerdy, přes stepi a holé skály, přes skalnatá i písčitá pobřeží až po písečnou poušť se zelenými ostrůvky oáz. Nejobydlenější jsou přímořské kraje a pruhy země kolem vodních toků, zvláště řeky Medjerdy. Jen zcela řídce jsou obydleny horské výběžky Atlasu a v pouštní oblasti jen oázy. 

Způsob života obyvatel, jeho zaměstnání a jeho bydlení je právě tak rozmanitý jako ráz Tuniska. 

K jednotlivým obrázkům: 

1. V Monastiru, malém rybářském přístavu, je hlavním povoláním obyvatel rybářství a lov mořských hub. Všimněte si na obrázku amfory, ve které si rybáři přechovávají pitnou vodu. Její ušlechtilý, vpravdě klasický tvar, převzali Tunisané od starověkých hrnčířů. 

2. V dobách stále se opakujících válek o Tunis se původní berberské obyvatelstvo uchylovalo před dobyvateli do hor. Někdy se po skončení bojů vraceli Berbeři zpět do údolí, ale mnoho se jich usadilo v horách trvale, jak o tom svědčí horská vesnice Takrouna. 

3. Pouště jižního Tuniska se zdají být nekonečné. Tím příjemněji působí svou svěžestí zelené oázy. Vznikají na poušti tam, kde se spodní voda protlačí na povrch. 

4. Typickým stromem tuniských oáz je datlová palma, ale ve větších oázách se pěstují i jiné ovocné stromy, zelenina, pícniny a někde i obilí. 

5. Zajímavá jsou obydlí v jihotuniské osadě Medenině, jedné z těch, která leží na karavanní cestě do nitra Sahary. Jsou to tak zvané "gorfas", rourovité stavby, připomínající včelí plásty, nalepené těsně vedle sebe a na sebe. Nemají oken a jen vpředu je otvor, uzavřený jednoduchými dřevěnými dveřmi, v patrech zakrytý většinou jen závěsem. 

6. Na západ od Mediny se zdvihá pahorkatina Matmata a v ní osada stejného jména. Přesto, že má tato obec 5.000 obyvatel, je z ní vidět jen mešitu a několik stavení. Většina obyvatel této obce žije totiž jako kdysi troglodyté, pod zemí. Základem jejich obydli je kruhovitá, asi 15 m široká a 10 m hluboká jáma. Z té jsou do stěn vykopány prostory, vlastně jeskyně, sloužící jako obydlí i pro ustájení zvířat. 

7. A jsou v Tunisu skupiny lidí, kteří nemají trvalé bydliště vůbec. Jsou to berberští pastevci, kočovníci. Putují se svými stády koz, ovcí, velbloudů a s celými rodinami z místa na místo. Za obydlí jim slouží nízké široké stany, které si staví tam, kde najdou dostatek obživy pro svá stáda. 

Doporučujeme vám ještě další kotoučky o Tunisu. Snímky památek, jichž se hojně v Tunisu dochovalo z doby říše punské a římské, najdete v kotoučku Tunisko III. - A o nejzajímavějších městech Kairuanu, Sfaxu, Hammametu se dozvíte z kotoučku Tunisko I.