067-006 EXPO 67 - VI, Montreal - Kanada 

Celosvětové mezinárodní výstavy mají velmi starou tradici, i když v našem povědomí se dere na povrch většinou jen Brusel - Expo 58 a snad ještě světová výstava v Paříži roku 1889, ze které zbyl až po naše dny největší výstavní exponát - 300 m vysoká Eiffelova věž. 

Původní kolébkou výstavnictví je vlastně řecká Olympia, kde se už 700 let před naším letopočtem pořádalo "expo", na kterém umělci, zvláště básníci, dramatikové, herci a sochaři, dále sportovci i příslušníci některých řemesel předváděli své umění, výkony a výrobky. Mají tedy výstavy společný původ s uměleckými festivaly i sportovními olympiádami. 

Mezinárodní výstavy, které se konaly koncem minulého století na příklad v Londýně a Paříži, byly naplněny exponáty hlavně z oblasti tehdy se právě rozvíjející techniky a počínající industrializace; symbolem Bruselu bylo Atomium; Expo 67 si vzalo za úkol představit návštěvníkům člověka, jeho život a jeho současný svět. 

V Montrealu bylo dvaašedesát národních pavilónů, které reprezentovaly celkem sedmdesát zemí, což je dosud největší zahraniční účast, jaká se kdy na mezinárodních výstavách sešla. Velký počet byl i tématických pavilónů, jichž náplň určovaly jejich názvy: "Člověk a život", "Země lidí", "Člověk a zdraví", "Člověk, planety a vesmír", "Palác objevů" a další. 

Dále byly na Expo 67 pavilóny jednotlivých kanadských provincií, speciální pavilóny věnované například rozhlasu, televizi, skautingu atd. a konečně byla v Montrealu i moderní divadelní budova, kde během Expo 67 vystupovali nejslavnější operní, baletní a hudební soubory z celého světa a kde účinkovali i naši umělci. 

V Montrealu byl i obrovský sportovní stadión a zábavní park zvaný La Ronde, kde kromě nesčetných atrakcí byla také československá Laterna magika a stylově zařízená restaurace Koliba. 

Montrealské Expo 67 navštívilo mnoho desítek miliónů návštěvníků z celého světa. Pro nás, Čechoslováky, je zvláště potěšující, že jak exponáty našeho pavilónu, tak i vystoupení našich umělců, náš Kinoautomat, Laterna magika i naše restaurace těšily se po celou dobu trvání výstavy velkému zájmu. Naším pavilónem prošlo přes osm miliónů návštěvníků. 

K obrázkům (foto inž. Antonín Srch): 

1. V popředí snímku je přístav vyhlídkových člunů, konstruovaný na způsob domorodých kataramanů. Za plavebním kanálem je stanice minirailů, v pozadí pavilóny Kanady, Anglie a Francie. 

2. Iránský pavilón, stylová perská stavba, pokrytá pestrobarevnou mosaikou. Uvnitř byly exponáty zobrazující starou perskou kulturu, přírodní bohatství Iránu i ukázky uměleckořemeslných prací, mezi nimiž vynikaly zvláště koberce. 

3. Italský pavilón, který stál nedaleko našeho, měl velmi odvážnou a zajímavou konstrukci. Vnitřek byl rozdělen na tři tematické sektory s názvy Poesie, Mravy a Pokrok. 

4. Trinidad, Tobago a Grenade jsou ostrovy v Malých Antilách Karibského moře. Jejich společný pavilón chtěl symbolizovat rasovou snášenlivost a harmonii; exponáty uvnitř pavilónu zobrazovaly kulturu nejen antilskou, ale i orientální, africkou a evropskou. 

5. Cejlonský pavilón byl zbudován ve stylu starobylé a umělecky hodnotné audienční síně Kandy, bývalém hlavním městě Cejlonu. Vedle historických památek vystavoval Cejlon ukázky svých uměleckých řemesel, propagoval turistické zajímavosti své země a hlavně čaj. 

6. a 7. Kanada, jako hostitelská země, měla pochopitelně nejrozsáhlejší expozici. Tvarově a konstrukčně zajímavý objekt na našem snímku byl hlavním pavilónem Kanady. Jmenoval se Katimavik, což v eskymáckém jazyku znamená shromaždiště. Byl to dřevěný, na špici stojící jehlan, jehož šikmé stěny byly ozdobeny symbolikou, doplněnou zvuk. efekty.