067-005 EXPO 67 - V, Montreal - Kanada 

Celosvětové mezinárodní výstavy mají velmi starou tradici, i když v našem povědomí se dere na povrch většinou jen Brusel - Expo 58 a snad ještě světová výstava v Paříži roku 1889, ze které zbyl až po naše dny největší výstavní exponát - 300 m vysoká Eiffelova věž. 

Původní kolébkou výstavnictví je vlastně řecká Olympia, kde se už 700 let před naším letopočtem pořádalo "expo", na kterém umělci, zvláště básníci, dramatikové, herci a sochaři, dále sportovci i příslušníci některých řemesel předváděli své umění, výkony a výrobky. Mají tedy výstavy společný původ s uměleckými festivaly i sportovními olympiádami. 

Mezinárodní výstavy, které se konaly koncem minulého století na příklad v Londýně a Paříži, byly naplněny exponáty hlavně z oblasti tehdy se právě rozvíjející techniky a počínající industrializace; symbolem Bruselu bylo Atomium; Expo 67 si vzalo za úkol představit návštěvníkům člověka, jeho život a jeho současný svět. 

V Montrealu bylo dvaašedesát národních pavilónů, které reprezentovaly celkem sedmdesát zemí, což je dosud největší zahraniční účast, jaká se kdy na mezinárodních výstavách sešla. Velký počet byl i tématických pavilónů, jichž náplň určovaly jejich názvy: "Člověk a život", "Země lidí", "Člověk a zdraví", "Člověk, planety a vesmír", "Palác objevů" a další. 

Dále byly na Expo 67 pavilóny jednotlivých kanadských provincií, speciální pavilóny věnované například rozhlasu, televizi, skautingu atd. a konečně byla v Montrealu i moderní divadelní budova, kde během Expo 67 vystupovali nejslavnější operní, baletní a hudební soubory z celého světa a kde účinkovali i naši umělci. 

V Montrealu byl i obrovský sportovní stadión a zábavní park zvaný La Ronde, kde kromě nesčetných atrakcí byla také československá Laterna magika a stylově zařízená restaurace Koliba. 

Montrealské Expo 67 navštívilo mnoho desítek miliónů návštěvníků z celého světa. Pro nás, Čechoslováky, je zvláště potěšující, že jak exponáty našeho pavilónu, tak i vystoupení našich umělců, náš Kinoautomat, Laterna magika i naše restaurace těšily se po celou dobu trvání výstavy velkému zájmu. Naším pavilónem prošlo přes osm miliónů návštěvníků. 

K obrázkům (foto inž. Antonín Srch): 

1. Celkový pohled na EXPO 67, v popředí vlevo pavilón Kuby, v pozadí tak zvané Africké náměstí. Do výšky čnící konstrukce je pavilón oceli. 

2. Pavilón ostrova Mauritius, rázovitá stavba, jejíž exponáty ukazovaly, jak se z kdysi liduprázdného ostrova, ležícího v Indickém oceánu, stal za dvě stě padesát let samosprávný celek s pestrým společenstvím obyvatelstva afrického, indického a čínského. V popředí konstrukce nesoucí minirail. 

3. Jedna z částí kanadské expozice. Obrovská koule představovala stylizovaný javorový list; javor je národním stromem Kanady. Koule se skládala z velkého počtu fotografií, zobrazujících kanadský lid při práci i zábavě. 

4. Britský pavilón byl jakousi alegorií anglické ostrovní říše; šedesát metrů vysoká věžovitá stavba skutečně připomínala křídové pobřežní útesy u Doveru. Uvnitř pavilónu se prostřednictvím různých obrazových i zvukových pomůcek předváděly významné postavy anglických dějin, vědy a umění, i ukázky anglických výrobků. 

5. Thajský pavilón, před nímž spočíval ve vodní nádrži model starobylé lodi, která měla připomenout umění thajských řemeslníků i odvahu mořeplavců této jihoasijské země. 

6. Francouzská restaurace, jedna z mnohých na EXPO 67, kde bylo možno se celkem levně posilnit na další putování po výstavních zajímavostech. 

7. Loď Vikingů na Jezeře delfínů. Nejkrásnější pohled na tuto rozměrnou kopii starodávné lodi odvážných dobyvatelů byl v noci, kdy se v hladině jezera obrážela světla výstaviště.