067-002 EXPO 67 - II, Montreal - Kanada 

Celosvětové mezinárodní výstavy mají velmi starou tradici i když v našem povědomí se dere na povrch většinou jen Brusel - Expo 58 a snad ještě světová výstava v Paříži roku 1889, ze které zbyl až po naše dny největší výstavní exponát - 300 m vysoká Eiffelova věž. 

Původní kolébkou výstavnictví je vlastně řecká Olympia, kde se už 700 let před naším letopočtem pořádalo "expo", na kterém umělci, zvláště básníci, dramatikové, herci a sochaři, dále sportovci i příslušníci některých řemesel předváděli své umění, výkony a výrobky. Mají tedy výstavy společný původ s uměleckými festivaly i sportovními olympiádami. 

Mezinárodní výstavy, které se konaly koncem minulého století na příklad v Londýně a Paříži, byly naplněny exponáty hlavně z oblasti tehdy se právě rozvíjející techniky a počínající industrializace; symbolem Bruselu bylo Atomium; Expo 67 si vzalo za úkol představit návštěvníkům člověka, jeho život a jeho současný svět. 

V Montrealu bylo dvaašedesát národních pavilónů, které reprezentovaly celkem sedmdesát zemí, což je dosud největší zahraniční účast, jaká se kdy na mezinárodních výstavách sešla. Velký počet byl i tematických pavilónů, jichž náplň určovaly jejich názvy: "Člověk a život", "Země lidí", "Člověk a zdraví", "Člověk, planety a vesmír", "Palác objevů" a další. 

Dále byly na Expo 67 pavilóny jednotlivých kanadských provincií, speciální pavilóny věnované například rozhlasu, televizi, skautingu atd. a konečně byla v Montrealu i moderní divadelní budova, kde během Expo 67 vystupovali nejslavnější operní, baletní a hudební soubory z celého světa a kde účinkovali i naši umělci. 

V Montrealu byl i obrovský sportovní stadión a zábavní park zvaný La Ronde, kde kromě nesčetných atrakcí byla také československá Laterna magika a stylově zařízená restaurace Koliba. 

Montrealské Expo 67 navštívilo mnoho desítek miliónů návštěvníků z celého světa. Pro nás, Čechoslováky, je zvlášť potěšující, že jak exponáty našeho pavilónu, tak i vystoupení našich umělců, náš Kinoautomat, Laterna magika i naše restaurace těšily se po celou dobu trvání výstavy velkému zájmu. Naším pavilónem prošlo přes osm miliónů návštěvníků. 

K obrázkům (foto Zdeněk Stuchlík): 

1 Pavilón SSSR byl zbudován ze skla a hliníku a je kryt zajímavě řešenou střechou s mírně prohnutými liniemi. Je naplněn exponáty, které ukazují hlavně současnost SSSR, jeho technickou pokročilost a dokonalost výrobků. Vrcholy expozice tvoří modely nejslavnějších sovětských letadel a hlavně kosmické družice a lodi. 

2. Architektonicky velmi zajímavý pavilón Velké Britanie. Střízlivé linie a bělost celé stavby měla připomínat křídové útesy u Doveru. Pavilónu i celému okolí vévodila moderní bělostná věž s anglickou vlajkou zakomponovanou do vrcholku stavby. Uvnitř byla přehlídka významných postav Anglie - státníků, literátů, výtvarníků, techniků a soubor zajímavostí Velké Britanie. 

3. Pavilón Jamaicy, typická, zajímavě prostá ukázka charakteristické národní stavby. Uvnitř ukázky lidového umění i technické úrovně země. 

4. Komplex pavilónů arabských států, Alžírska, Kuvaitu a SAR. Pavilón SAR, který dominoval, nabízel k prohlédnuti historické i umělecké poklady země. 

5. Velmi zajímavá stanová konstrukce pavilónu Etiopie, celá ze dřeva. Uvnitř je národní restaurace a pohled do dějin i na dnešní tvář země převážně formou fotografické reportáže. 

6. Část restauračního komplexu arabských států na nábřeží plavebního kanálu. V pozadí kruhová stavba pavilónu Canadian Pacific. Bílý pavilón vedle v pozadí patří světovému židovstvu. 

7. Vystoupení černošské taneční a hudební skupiny z Afriky se těšilo vždy mimořádnému zájmu návštěvníků. 

O EXPO 67 vyšlo celkem 10 kotoučků; československému pavilónu je věnován samostatný kotouček Expo 67 - I.