067-001 EXPO 67 - I, Pavilón ČSSR 

O československém pavilónu na výstavě EXPO 67 v kanadském městě Montrealu bylo už řečeno a napsáno mnoho pochvalných slov. V Montrealu se sice neudílely ceny jednotlivým pavilónům, jako na EXPO 58 v Bruselu, ale o tom, jaké pozornosti se těšil náš pavilón v Montrealu, svědčily fronty zájemců, kteří stávali před naším pavilónem, i statistická čísla, která vyšla po skončení výstavy. Nejvíc návštěvníků zhlédlo pavilón SSSR, celkem třináct miliónů, kanadský asi jedenáct miliónů, USA devět, francouzský osm a půl miliónů a náš osm miliónů návštěvníků. Teprve za námi je v návštěvnosti pavilón Velké Britanie, kterým prošlo zhruba pět miliónů lidí a potom pavilóny dalších zemí. 

Československý pavilón měl výhodné místo v areálu výstaviště; stál na třídě, která nesla jméno našeho velkého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, a sousedil s pavilóny Itálie a Venezuely. Zadní frontou směřoval přes Rodinovu třídu na řeku sv. Vavřince. Jednoduché linie a vcelku střízlivý architektonický ráz našeho pavilónu se výrazně odrážely od tvarově i barevně složitých architektur, kterými se jednotlivé pavilóny snažily upoutat pozornost návštěvníků. 

Náš pavilón byl vstupní chodbou rozdělen na část výstavní, upravenou s velkou architektonickou kulturou a uměleckým vkusem, a na část oddechovou, ve které byl Snack-bar, Pražská, Zámecká a Bratislavská restaurace. 

Ve výstavní části se těšily největšímu obdivu ukázky našeho starého umění, Trnkův "Svět dětí", třebechovický betlém a díla současného sochařského a sklářského umění. Na tyto exponáty navazovala v prvním patře pavilónu Polyvise, Diapolyekran, ukázky současného umění a výstavka krajek a bižuterie. Pro šťastné, jimž se podařilo sehnat vstupenku, končila prohlídka našeho pavilónu v tak zvaném Kinoautomatu, technicky i umělecky dokonalé podívané, která patřila k nejvyhledávanějším. 

Naše účast na EXPO 67 byla úspěšná. Víc než osm miliónů lidi ze všech končin světa obdivovalo se našemu umění i naší vyspělé technice. Mnozí z oněch osmi miliónů se stali přáteli Československa. 

K obrázkům (foto Zdeněk Stuchlík): 

1. Pohled na československý pavilón přes kanál sv. Vavřince od přístaviště vyhlídkových člunů. Dobře jsou vidět dvě části pavilónu: výstavní s prosklenými stěnami a restaurační s celozasklenou fasádou V pozadí část italského pavilónu. 

2. Pohled na výstavní část československého pavilónu zachycuje i živý provoz na promenádní třídě pavilón. V pozadí minirail, nadzemní dráha, která vedla kolem zadní fronty našeho pavilónu a projížděla mezi naším a venezuelským pavilónem. 

3. Zadní fronta československého pavilónu; dobře je vidět prosklená stěna přízemí Architektonicky čistě vyřešené pomocné schodiště kontrastuje s černí venezuelského pavilónu. 

4. Před zadní frontou československého pavilónu bylo vkusně členěné prostranství. 

5. Pohled do Trnkova "Světa dětí", do části příjemného interiéru československého pavilónu, expozice skla uměleckého i užitého. 

6. Terasa československého pavilónu, z níž byl velmi hezký pohled na řeku sv. Vavřince, ostrov sv Heleny část Montrealu i výstaviště. Keramické figury v popředí, které byly středem zájmu hlavně mladších návštěvníků, jsou dílem manželů Radových. 

7. Celkový pohled na československý pavilón ze třídy Bedřicha Smetany od italského pavilónu. V popředí restaurační trakt, kde v přízemí byla prodejna uměleckých předmětů, Snack-bar a Pražská restaurace, v prvním patře pak restaurace Zámecká a Bratislavská.