062-008 MEXIKO Obrázky tohoto stereokotoučku ukazují hlavní město Spojených států mexických, Ciudad de México, zkráceně Mexiko, město, o kterém se mezi sportovci stále více mluví, protože roku 1968 se v něm budou konat XIX. Olympijské hry. Ciudad de México, tedy Mexiko, je skutečné velkoměsto. Počtem obyvatel je asi čtyřikrát větší než Praha; roku 1960 už mělo přes čtyři a půl miliónu obyvatel. Proti ostatním tak velkým metropolím světa má jednu zvláštnost: nejvyšší nadmořskou výšku, která budí obavy mnohých sportovců, domnívajících se, že by tamní řídký vzduch mohl ovlivnit jejich výkony. Mexiko totiž leží na náhorní planině ve výšce 2.200 metrů nad mořem, což je ještě o 200 metrů výš než je vrcholek na příklad našeho Ďumbieru. Obyvatelé Mexika jsou z šedesáti procent Mexikánci, míšenci španělských kolonistů s původními obyvateli země, jimiž jsou Indiáni. Nesmíšených Indiánů, potomků Mayů, Aztéků, Toltéků a dalších indiánských kmenů, kteří tu měli kdysi vysokou kulturu, zbylo už jen asi necelá třetina celkového počtu obyvatel, který činí přibližně třicet osm a půl miliónu. Protože rozloha Spojených států mexických měří skoro dva milióny kilometrů čtverečných (přesně 1,972.546 km2), je Mexiko vlastně jen řídce zabydleno; na jednom kilometru čtverečném žije průměrně asi 20 lidí; u nás pětkrát víc. Nízký průměr hustoty obyvatelstva a nerovnoměrné zabydlení Mexika způsobují rozlehlé neobyvatelné náhorní plošiny a několik pásem skutečných velehor, jichž některé vrcholky si zachovaly svá původní indiánská jména, která se dobře hodí k procvičení ohebnosti jazyka: Ixtacihuatl (5386 m), Citlatépetl (5700 m), Popocatépetl (5452 m). A nyní se podívejte na obrázky města, kde se budou roku 1968 konat vrcholné soutěže všech nejlepších sportovců světa, OH 1968. K obrázkům: 1. Ciudad de México, stručně Mexiko, při pohledu z vyhlídkové věže na severní část města. 2. Chrám Villa de Quadelupe; Španělé zanesli do Mexika bigotní katolicismus; ještě dnes se někteří z hluboce věřících venkovanů přibližují k chrámu v kleče. 3. Neděle v hlavní městě Mexika. 4. Mexická moderní architektura má světovou úroveň; je vysoce účelná a současně krásná. 5. Moderní architektura a zbytky starých historických staveb se vkusně doplňují a spojují v harmonický celek. 6. Universitní město je samostatnou částí mexické metropole. Umělecká výzdoba jeho budov, připomínající minulost i přítomnost Mexika, je světoznámá. 7. Reliéfní mozaika na administrativní budově university od slavného mexického D. A. Siqueirose je vyjádřením myšlenky "Lid universitě - universita lidu".
|