049-002 ZOO MNICHOV - NSR 

Budování zoologických zahrad v Německu ovlivnili hlavně dva mužové: Alfred Brehm (1829-1884), zoolog a cestovatel, řídil jednu z největších zoologických zahrad v Evropě, známou Tiergarten v Berlíně; jeho mnohasvazkové dílo "Život zvířat" vyšlo téměř ve všech jazycích světa. - Karel Hagenbeck (1844-1913) měl velký cirkus a při něm zvěřinec. Zatím co se tehdejší krotitelé snažili zvěř před publikem co nejvíc rozdráždit a užívali při tom často surových prostředků, Hagenbeck jako první se pokoušel vychovávat i nejdravější šelmy mírnými způsoby. Ve své zoologické zahradě, kterou vybudoval ve Stellingen u Hamburku, poprvé dal zvířatům větší prostory a některá oddělil od návštěvníků jen vodními příkopy. 

Zoologická zahrada v Mnichově - Tierpark Hellabrunn - byla založena poměrně pozdě, až v roce 1928, a proto téměř od počátku měla všechna její zařízení už moderní ráz. Celková rozloha zahrady je 70 hektarů, většina zvěře má prostorné výběhy, mříže jsou jen u zimních útulků. Některé z výběhů jsou upraveny tak, aby se podobaly přírodě, ve které zvěř žije na svobodě. Hranici mezi výběhy, cestami a prostranstvími pro návštěvníky tvoří vodní příkopy, napájené z řeky Isar, která mnichovskou zoologickou zahradu obtéká. 

Živočišná náplň zoologické zahrady v Mnichově je pestrá a bohatá; jsou tu zástupci zvěře a ptactva ze všech světadílů. Nejzajímavější z nich vám představí náš stereokotouček. 

K obrázkům (foto Stanislav Hofman): 

1. Žirafa se vědecky jmenuje Camelopardalis. Camel je česky velbloud, ale tomu se žirafa jen málo podobá; zato její krásné zbarvení jí může i pardál závidět. Na snímku je žirafa masajská, která dorůstá výšky až pět a půl metrů a váhy osmi metrických centů. 

2. Želva sloní váží asi 150 kg a na svém krunýři unese dospělého člověka. Pochází z ostrovů Galapážských a Seychellských v Indickém oceánu. Líhne se z vajíček, kterých samička každoročně snese na 50, žije skoro sto let - a přesto jsou tyto želvy na vyhynutí, protože je domorodci loví pro chutné maso. 

3. Lamy pocházejí z Jižní Ameriky, kde se jich užívá hlavně k nošení břemen na horských stezkách; unesou náklad až 50 kg. Zužitkovává se také jejich maso, mléko a vlna. Lamy vypadají krotce, ale když jsou podrážděny plivou na rušitele, ba někdy i kousnou. 

4. Zubři, blízcí příbuzní naší krávy, se kdysi pásli po celé chladné části Evropy a samozřejmě i u nás. Moravští páni z Pernštejna měli zubra ve svém znaku. Dnes už jich žijí jen zbytky v chráněných rezervacích, z nichž největší jsou v Bělověžském pralese v Polsku a v SSSR na Kavkaze. 

5. Tygr sibiřský je jedna z největších a nejvzácnějších kočkovitých šelem. Žije na Sibiři, v povodí řeky Amuru. Měří téměř dva a půl metrů a dosahuje váhy kolem tří set kilogramů. V zajetí spotřebuje až devět kilogramů čerstvého masa a dožívá se i dvaceti pěti let. 

6. Slon indický se chová jako užitkové zvíře v Indii a Indočíně, kde také žije divoce. Je poměrně nižší než slon africký a jen zvlášť velcí samci dosahují třímetrové výšky a váhy bezmála čtyřicet metrických centů. Pro velkou sílu a učenlivost se jich používá k nošení břemen a k práci v pralese a na poli. 

7. Jelen wapiti žije v Severní Americe, zvlášť v Kanadě a ve Střední Asii. Patří jako všichni jeleni do čeledě sudokopytníků. Parohy, které váží až 15 kg, shazují každý rok a nové mu narostou vždy o výrůstek bohatší. Proto se podle košatosti parohů dá určit přibližné stáří jelenů.