046-028 RUMUNSKÝ SKANSEN II - Rumunsko 

Základem rumunského skansenu bylo národopisné oddělení při výstavě, která se konala v Bukurešti r. 1936. Tenkrát dal významný rumunský etnograf, prof. Dimitrij Gusti, přenést na výstavu, která se konala v parku Herástráu, několik venkovských rázovitých staveb a v nich umístil ukázky lidového umění. Tato expozice měla velký úspěch a proto bylo rozhodnuto ponechat ji na místě a postupně ji rozšiřovat o ukázky dalších lidových staveb. 

Druhá světová válka vývoj rumunského skansenu přerušila a práce na něm pokračovaly až r. 1948. Rumunským etnografům poskytuje jejich zem vděčné a bohaté pole činnosti. Jako se liší příroda v rumunských Karpatech od rovin v povodí Dunaje, tak odlišný býval a někde ještě je způsob stavby obydlí i způsob života v jednotlivých oblastech. A právě tyto odlišnosti zachytit je posláním pracovníků rumunského MUZEUL SATULI (muzeum vesnice), jak Rumuni svůj skansen nazývají. 

Nyní je v rumunském skansenu už na tři sta venkovských staveb, snesených sem ze všech koutů země. Ve většině z nich je i původní zařízení a mnoho ukázek lidových výrobků, často velké umělecké hodnoty. 

Procházka bukurešťským skansenem dává zajímavý pohled do života venkovského lidu této země a návštěvník z Československa si může při tom ověřit, jak podobné byly příbytky rumunských horalů chaloupkám na našem Valašsku nebo v Podkrkonoší. A protože život i na rumunském venkově se rychle mění, je bukurešťské MUZEUL SATULI významným dokumentem nenávratně mizejícího rumunského folklóru. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Bohatě zdobená vstupní brána do usedlosti ze vsi Chiojdul Mic. 

2. Domy v okolí města Brašova (střední Rumunsko) jsou kryty většinou pálenými taškami. Zemědělská usedlost na snímku je z vesnice Dragus a pochází z konce 19. století. 

3. Vnitřek domu z předcházejícího snímku svědčí o bohatství brašovského kraje. Zvláště zajímavá je kolébka; velká byla pro děcko, horní malá pro jeho panenku. 

4. V některých krajích Rumunska, např. v kraji Suceava a Vaslui, se až donedávna pokrývala hospodářská stavení došky. 

5. V některých krajích Rumunska se dvorky oplocovaly stejným způsobem jako u nás na Valašsku, nebo ve Slovenských horách: plotem vypleteným proutím. 

6. Z rumunské vesničky Zapodeni přenesli do bukurešťského skansenu chaloupku, která připomíná srubové domky z našeho Podkrkonoší. 

7. Ve vesnicích jako je například Rapciuni, kde bývají časté záplavy, stojí většina domků na kamenných podezdívkách.