Detail anglicky Rumunský skansen I
Detail
Označení 046-027
Země Rumunsko
Světadíl Evropa
Foto Antonín Knedla
Výr.číslo Bez popisu
Žánr Muzea
Obrázky
Pictures
1. Ředitelství muzea
2. Chaloupka z Bancu
3. Interiér
4. Kostelík z Turea
5. Vodní dílo
6. Brána
7. Nástěnné koberce
Doprovodný text

046-027 RUMUNSKÝ SKANSEN I. - Rumunsko 

Základem rumunského skansenu bylo národopisné oddělení při výstavě, která se konala v Bukurešti r. 1936. Tenkrát dal významný rumunský etnograf, prof. Dimitrij Gusti, přenést na výstavu, která se konala v parku Herástráu, několik venkovských rázovitých staveb a v nich umístil ukázky lidového umění. Tato expozice měla velký úspěch a proto bylo rozhodnuto ponechat ji na místě a postupně ji rozšiřovat o ukázky dalších lidových staveb. 

Druhá světová válka vývoj rumunského skansenu přerušila a práce v něm byly obnoveny až r. 1948. Rumunským etnografům poskytuje jejich zem vděčné a bohaté pole činnosti. Jako se liší příroda v rumunských Karpatech od rovin v povodí Dunaje, tak odlišný býval, a někde ještě je, způsob stavby obydlí a způsob života v jednotlivých oblastech. A právě tyto odlišnosti zachytit je posláním pracovníků rumunského MUZEUL SATULI (muzeum vesnice), jak Rumuni svůj skansen nazývají. 

Nyní je v rumunském skansenu už na tři sta venkovských staveb, snesených sem ze všech koutů země a ve většině z nich je i původní zařízení a mnoho ukázek lidových výrobků, často velké umělecké hodnoty. 

Procházka bukurešťským skansenem dává zajímavý pohled do života venkovského lidu této země. Návštěvník z Československa si může při tom ověřit, jak podobné jsou příbytky na příklad rumunských horalů s chaloupkami na našem Valašsku nebo v Podkrkonoší. A protože se život i na rumunském venkově rychle mění, je bukurešťské MUZEUL SATULI významným dokumentem nenávratně mizejícího rumunského folklóru. 

 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Vstupní budova a ředitelství bukurešťského skansenu - MUZEUL SATULI. 

2. Chalupa z vesnice Bancu, z kraje Harghita, pochází z poloviny devatenáctého století. 

3. Vnitřek téže chaloupky, s typickou "poschoďovou" postelí. 

4. Šindelem se kryly střechy nejen obytných chalup a hospodářských stavení, ale i střechy kostelíků. Tento kostelík je z vesnice Turea. 

5. Rumunsko má hodně vodních toků a od pradávna využívalo jejich síly k pohonu mlýnů, valch a jiných zařízení. 

6. Hospodářské usedlosti rumunského venkova bývají většinou obehnány dřevěnými hradbami a do dvora se vstupuje branou. 

7. Vnitřek domku z předcházejícího obrázku zaujme hlavně kelimovými koberci a bohatě vyšívanými poduškami, s typicky rumunskými vzory. 

Home