046-016 ČENSTOCHOVÁ - Polsko V povědomí starší generace je Čenstochová místem, kam se chodívalo na pouť, ale mýlí se, kdo si ji představuje jako malé poutní městečko. Do Čenstochové chodila procesí poutníků nejen z Polska, ale téměř z celé Evropy. Kouzlo, které vábilo věřící do Čenstochové, je tak zvaná Černá Madona, obraz Panny Marie, o kterém se vypráví, že ho namaloval sv. Lukáš a daroval sv. Heleně. Tento obraz ukořistila ruská knížata při výpravě na Cařihrad, na nich ho dobyl koncem 14. století polský kníže Vladislav a uložil ho v kostelíku na Jasné Hoře, v sousedství vesničky Čenstochová. Za vlády knížat Jagelonských byl na Jasné Hoře zřízen klášter řádu paulinů a jim dán obraz, o kterém se rozšířila pověst, že má zázračnou moc, do opatrování. Klášter na Jasné Hoře brzy velmi zbohatnul. Mniši tu postavili krásný kostel a na ochranu svého majetku klášter důkladně opevnili. Vrcholek Jasné Hory se tak proměnil v pevnost, o kterou si i švédské vojsko dvakrát vylámalo zuby. Jasná Hora se stala nejbezpečnějším místem celého kraje. Dobře se dařilo i obyvatelům Čenstochové, jichž hlavním zdrojem příjmů se stala výroba a prodej růženců, modlitebních knížek a rozmanitého pouťového zboží. Poutníků přicházelo stále víc a víc, až několik set tisíc za rok a vypráví se, že r. 1717, když byla k obrazu Madony připojována koruna, kterou věnoval papež, přišlo na tuto slávu na 150.000 lidí. Ale Čenstochovští se na dlouho nespokojili jen navlékáním růženců a drobnou domáckou výrobou. Vznikaly stále větší podniky, kterým už stará Čenstochová nestačila a tak se další výstavba přesunula na rovinu pod Jasnou Horou, kde se do šířky a dálky rozrůstá Nová Čenstochová a kde kromě rozsáhlé obytné oblasti vznikl velký hutní kombinát, textilní továrny a mnoho dalších závodů. Dnes už má Čenstochová přes 170.000 obyvatel, tedy jako naše Plzeň a Prostějov k tomu. Pro turisty však zůstává nejpřitažlivějším místem Čenstochové návrší nad městem - Jasná Hora s poutním chrámem a klášterem. Čenstochová leží na trase Těšín, Katovice, Lodž, Varšava a stojí za krátkou zastávku. K obrázkům (foto Jaroslav Novotný): 1. Chrám na Jasné Hoře byl vybudován na konci 17. století na místě původní gotické basiliky. Věž chrámu je vysoká 105 metrů. 2. Brána k bývalému klášternímu nádvoří; po levé straně boční kaple hlavního chrámu. 3. Ambity původního kláštera, kde nacházeli útulek návštěvníci Jasné Hory. 4. Vnitřek chrámu, dříve gotického, byl po požáru r. 1690 obnoven v honosném barokním slohu. Bohatě členěný oltář navrhl architekt Jakub Antini Buzzini. 5. Varhany, jedny z největších té doby v Polsku, mají též bohatou barokní výzdobu. 6. Vstupní brány při pohledu z chrámové věže. Brány a vstupní cesty vedou nad bývalými hradbami a obranným příkopem kláštera. 7. Křížová cesta; do bývalých pevnostních valů, obklopujících klášter a chrám na Jasné Hoře jsou rozmístěna jednotlivá zastavení křížové cesty.
|