046-023 DRÁŽĎANY - ZWINGER Autor: Jiří Kutil Drážďany, ležící na řece Labi jen několik desítek kilometrů od našich hranic jsou už po několik století známé svými sbírkami a zajímavou architekturou. Zakladatelem jejich proslulosti byl v 17. století saský kurfiřt August Bedřich II. zvaný Silný, který Drážďany, své kurfiřtské sídlo, vyzdobil mnoha architektonicky cennými budovami, z nichž nejvýznamnější je zámek Zwinger. Původní stavba Zwingeru měla tři trakty; čtvrtý vybudoval v 18. století Gottfried Semper jako obrazovou galerii. Na samém konci druhé světové války západní mocnosti zničily při leteckém bombardování Drážďan právě tuto galerii a další značnou část Zwingeru. Vláda NDR dala podle zachráněných plánů zničené stavby obnovit a od roku 1960 je Zwinger opět přístupný veřejnosti. Zwinger, jeho galerie, matematicko fyzikální sbírky, ukázky uměleckých řemesel, zvonkohra, francouzský a německý pavilón a další památky jsou opět cílem nesčetných milovníků výtvarného umění z celého světa. 1. Wallpavilon na západní straně Zwingeru se opírá o bývalý pevnostní násep, val, od kterého převzal jméno. 2. Pavilon zvonkohry se zajímavou střešní nástavbou a sochou Atlasa. 3. Pohled s barokní terasy Dlouhé galerie na francouzský renesanční pavilon a část Semperovy galerie. 4. Vnitřní část Wallpavilonu; bohatě rozvětvené schodiště, které vyúsťuje ze Zwingeru na korunu bývalého pevnostního valu. 5. Vnitřní nádvoří Zwingeru, místo veřejných oslav a dvorních her bývalého kurfiřtského sídla. I nyní se tu často konají kulturní podniky. 6. Trosky gotického chrámu Frauenkirche, připomínka nesmyslného zpustošení Drážďan; chrám nebyl zasažen bombou, ale zřítil se žárem hořících Drážďan. Ruiny byly ponechány jako obžaloba války, největší zhouby lidstva. 7. Část Drážďan, kterou bombardování zvlášť postihlo; v popředí Albertinum s galerií výtvarného umění.
|