045-002 POSTOJENSKÉ JESKYNĚ II - Jugoslávie 

Základní informace o Postojenských jeskyních byly uvedeny v doprovodním textu ke kotoučku POSTOSJENSKÉ JESKYNĚ I; přesto zopakujeme alespoň hlavní údaje: Postojenské jeskyně, jimž Jugoslávci říkají Postojnska jama, leží v západní části Slovinské socialistické republiky, přibližně v půli cesty mezi Lublani a přístavem Rjeka. 

Výchozím místem do Postojenských jeskyň je městečko Postojna, jejíž obyvatelé asi před stopadesáti lety poprvé objevili podzemní krásy jeskyň, které od té doby shlédlo přes šest miliónů návštěvníků z celého světa. Dnes už je prozkoumáno přes dvacet kilometrů chodeb, síní a galerií, které svým rozsahem i krápníkovou výzdobou patří k nejkrásnějším na světě. 

Návštěvníkům je přístupno zatím asi pět kilometrů podzemních prostor, které z části projedou miniaturním elektrickým vláčkem, zbytek projdou po bezpečně upravených chodnících a galeriích. Protože je v jeskyních poměrně chladno, celoroční teplota nestoupne nad osm stupňů, půjčuje správa jeskyň choulostivějším návštěvníkům teplé pláště. 

Vápenec, z něhož jsou krápníky Postojenských jeskyň vytvořeny, má většinou barvu slonové kosti, ale v některých prostorách přechází toto základní zabarvení do žluta až do hněda. Jen v jedné části Postojenských jeskyň jsou krápníky, stěny i stropy téměř zčernalé. V těchto prostorách ukrývali němečtí okupanti za druhé světové války přes tisíc sudů benzinu. Vchody do jeskyň přísně střehli a domnívali se, že v podzemí je benzin v bezpečí. Ale jugoslávští partyzáni našli ve skalním masivu ukrytou puklinu, kterou pronikli podzemním labyrintem až k skladišti benzinu a 23. dubna 1944 ho zapálili. Vznikl obrovský požár a začernalé stěny a stropy této části jeskyň trvale připomínají odvahu a vynalézavost jugoslávských partyzánů. 

Všechny ostatní podzemní prostory Postojenských jeskyň září v elektrickém osvětlení čistotou a barevnými polotóny vápence. 

K obrázkům (foto Antonín Knedla): 

1. Vchod do Postojenských jeskyň má přirozený ráz otvoru ve skalním masivu. Před vchodem je turistická restaurace. 

2. Krápníky, které rostou od země vzhůru, se jmenují stalagmity. Takový krápník je na našem obrázku v popředí. 

3. Krápníky, visící od stropu (na našem obrázku v pozadí) se nazývají stalaktity. Většinou se zužují do špičky, z níž odkapává voda. 

4. Když se spojí stalaktit se stalagmitem, vznikne stalagnát, který jakoby podpíral strop. 

5. Někdy narůstají od podlahy košatá sousoší, připomínající barokní sloupy a pagody. 

6. Některé vápencové útvary tvoří shluky fantastických pomníků. 

7. Koncertní dvorana je největší podzemní prostorou Postojenských jeskyň. Je dlouhá 65 a široká až 40 metrů a pojme přes 10.000 hostů.