044-034 HVAR II - Jugoslávie 

Ostrov Hvar leží v Jaderském moři, jižně od Splitu, ze kterého je na Hvar asi dvě hodiny plavby parníkem. Je to úzký pruh země, v nejširším místě má 11 km, ale na délku měří skoro 70 km. Kdysi byl tento ostrov celý zalesněn, jak o tom svědčí jeho bývalé staroslovanské jméno Lesina, ale dnes už je jen část Hvaru porostlá borovicí a křovinami. Na severní straně ostrova se daří révě, fíkovníkům a některým aromatickým rostlinám, jako je rozmarýn a levandule, ze kterých se tu vyrábějí vonné oleje. 

Dík subtropickému klimatu rostou na Hvaru i pomerančovníky a palmy; proto se Hvaru poněkud nadneseně říká "Jadranská Madeira". Meteorologové naměřili, že tu slunce svítí průměrně přes 2 700 hodin ročně. Majitelé hvarských hotelů a penziónů jsou si trvalostí slunečního svitu tak jisti, že zaručují slevu 50 % za každý den, kdy prší déle než 3 hodiny a za den, kdy je mlha, sníh nebo mráz, neplatí host vůbec nic. 

Na ostrově žije asi 13 000 obyvatel, kteří se živí pěstováním révy, oliv, fíků, pomerančů, rybolovem a péčí o turisty. Nejnavštěvovanějším místem ostrova je jeho největší město, které nese stejné jméno jako ostrov; jmenuje se také Hvar. Leží v západním cípu ostrova, na březích neobyčejně malebné zátoky, chráněné skupinou čtrnácti ostrůvků, zvaných Pakleni otoci. Česky bychom jim řekli Pekelné ostrovy. 

Hvar býval důležitým strategickým bodem pro plavbu mezi Benátkami a Byzancií. Byl proto chráněn několika pevnůstkami, z nichž nejzachovalejší je tak zvaný Španjol, podnes shlížející na město s nedalekého návrší. Dnes už kolem Hvaru neplují galéry Benátčanů, ani brigy pirátů, ale od jara do podzimu sem parníčky přivážejí desetitisíce lázeňských hostů a turistů téměř z celého světa. 

K obrázkům (foto R. Elischer): 

1. Vjezd do Hvarské zátoky, otevřené do Jaderského moře, chrání skupina malých ostrůvků, kterým místní obyvatelé říkají Pakleni otoci; v českém překladu by se řeklo "Pekelné ostrovy". 

2. Dřív, než osídlili Hvar Slované, byl obydlen Ilyry a později se stal obchodní kolonií starého Říma. Tyto doby podnes připomínají zbytky různých staveb i napodobeniny řecké a římské architektury. 

3. Hlavní hvarskou pobřežní promenádu lemují krásné palmy, kterým se tu velmi dobře daří. Na návrší v pozadí jsou zbytky staré pevnosti, zvané Španjol, která kdysi chránila vjezd do hvarského přístavu. 

4. Hvar byl po určitou dobu v majetku benátských dóžat a tenkrát byl často útočištěm obchodních lodí, pronásledovaných na cestě mezi Benátkami a Východem piráty. Z té doby pochází tak zvaný "arsenal", dům se širokým klenutým vjezdem, kde bývalo skladiště zbraní. Dnes je v horní části tohoto domu divadlo, které patří k nejstarším v Dalmácii. 

5. Největšími budovami Hvaru jsou kostel sv. Dominika a katedrála sv. Štěpána (v pozadí snímku), která byla vybudována v 16. století, v období největší slávy a bohatství Hvaru. 

6. Malebnou ozdobou Hvaru jsou okolní hory, které nejen dodávají městu celkový půvab, ale současně ho chrání před severními studenými větry. Pro tuto ochranu se Hvaru říká "Jadranská Madeira". 

7. Z minulé slávy Hvaru se zachovaly zbytky různých budov. Stavební sloh některých svědčí o tom, že pocházejí z období gotiky, tedy z let kolem 14. století.