044-027 HVAR - Jugoslávie 

Ostrov Hvar leží v Jaderském moři, jižně od Splitu, ze kterého je na Hvar asi dvě hodiny plavby parníkem. Je to úzký pruh země, v nejširším místě má 11 km, ale na délku měří skoro 70 km. Kdysi byl tento ostrov celý zalesněn, jak o tom svědčí i jeho bývalé staroslovanské jméno Lesina, ale dnes už je jen část Hvaru porostlá borovicí a křovinami zvanými makije. Jen někde, hlavně na severní straně ostrova Hvaru se daří révě, fíkovníkům a některým aromatickým rostlinám, jako je rozmarýn a levandule, ze kterých se tu vyrábějí vonné oleje. A dík subtropickému klimatu rostou na Hvaru i pomerančovníky a palmy; proto se Hvaru poněkud nadneseně říká "Jadranská Madeira". 

Na Hvaru se dobře daří nejen teplomilným rostlinám, ale i lidem toužícím po slunci a teplu. Meteorologové naměřili, že tu slunce svítí průměrně přes 2700 hodin ročně. Majitelé hvarských hotelů a pensionů jsou si trvalostí slunečního svitu tak jisti, že zaručují slevu 50 % za každý den, kdy prší déle než tři hodiny a za den, kdy je mlha, sníh nebo mráz neplatí host vůbec nic. 

Na ostrově žije na 13.000 obyvatel, kteří se živí pěstováním révy, oliv, fíků, pomerančů, rybolovem a péčí o turisty. Nejnavštěvovanějším místem ostrova je jeho největší město, které nese stejné jméno jako ostrov; jmenuje se také Hvar a patří k nejoblíbenějším jadranským letoviskům vůbec. Leží v západním cípu ostrova, na březích neobyčejně malebné zátoky, chráněné skupinou čtrnácti ostrovů, zvaných Pakleni otoci, česky bychom jim řekli Pekelné ostrovy. 

Hvar býval důležitým strategickým bodem pro plavbu mezi Benátkami a Byzancí. Byl proto chráněn několika pevnůstkami, z nichž nejzachovalejší je tzv. Španjol, podnes shlížející na město s nedalekého návrší. Dnes už kolem Hvaru neplují galéry Benátčanů, ani brigy středomořských pirátů, ale od jara do pozdního podzimu sem parníčky a motorové čluny přivážejí desetitisíce lázeňských hostů a turistů téměř z celého světa. 

K obrázkům (foto Václav Neužil): 

1. Pohled na část města Hvaru, malebně rozloženého podél mořské zátoky. V pozadí Pakleni otoci, ostrůvky, chránící Hvar před přílivem a jižními větry. 

2. Hvar byl odedávna důležitým přístavem na námořní cestě mezi Benátkami a východem. Proto měl už od roku 1292 tak zvaný "arsenál"; je to ona budova se širokým vjezdem uprostřed obrázku. 

3. Katedrála sv. Štěpána v pozadí snímku pochází ze 16. století. Na levé straně opět arsenál; v jeho přízemí se ukrývaly válečné lodice a jejich výzbroj. V prvém patře arsenálu je galerie a nejstarší divadlo v jihovýchodní Evropě; bylo založeno už na počátku 17. století. 

4. Restaurace ve stínu palem, kterým se na Hvaru dobře daří, protože i lednová průměrná teplota se pohybuje kolem 10 stupňů Celsia. 

5. Hvarská pláž, zvaná "mramorová". Po pravé straně pláž pro plavce, v pozadí písečná pláž s pozvolným klesáním. 

6. Španjol - Španělská pevnost, vybudovaná k ochraně města a přístavu Karlem V. v polovině 16. stol. Zubatá zeď, sbíhající k přístavu, je i po čtyřech stech letech velmi zachovalá. 

7. Moře bývá na Jadranu všude modré, ale málokde ho lemují tak urostlé palmy, jako právě zde, na Hvaru.