042-145 BUKUREŠŤ V NOCI 

Hlavnímu městu Rumunské socialistické republiky se před druhou světovou válkou říkávalo Paříž východu. Tenkrát to byla do značné míry nadsázka; velkoměstský ráz měl tehdy jen střed města, ale na jeho obvodu byly nevelké továrny, dílny, obydlí řemeslníků a primitivní dělnické kolonie. 

Bukurešť vznikla jako pevnost na břehu řeky Dimbovita, pravděpodobně ve 14. století. Sídelním městem panovníků se stala v polovině 15. století a rychle se rozvíjela jako živé obchodní středisko, jímž procházela většina zboží mezi Evropou a Orientem. Z oné doby se dodnes zachovalo v Bukurešti několik zájezdních hostinců zvaných "hany". Ve stoletích 16. a 17. rozkvetla v Bukurešti řemesla, město rychle rostlo, ale přesto mělo stále venkovský ráz. Teprve v 19. století, kdy byly v historickém jádru města budovány paláce a první víceposchoďové domy, získal alespoň střed Bukureště velkoměstský ráz. Avšak její předměstí zůstávala na úrovni vesnice, bez elektrického osvětlení, bez kanalizace a dokonce bez vodovodu. 

Za druhé světové války byla většina významnějších budov Bukurešti bombardováním zničena, ale nová výstavba, řízená lidovou vládou, odstranila v krátké době nejen válečné škody, ale i nespravedlivé rozdíly mezi centrem města a jeho okrajovými čtvrtěmi, které jsou dnes v Bukurešti modernější a hygieničtější, než staré periferní čtvrti Paříže. Bukurešť je dnes jednou z nejmladších a nejpůvabnějších metropolí Evropy. 

Z monumentální výstavby Bukurešti byla obnovena budova Atenea z roku 1885, bývalý královský palác byl přebudován na Muzeum umění Rumunské socialistické republiky, restaurovány byly starobylé chrámy a řada dalších historicky významných budov. Z nových staveb vyniká sjezdový palác, budova polygrafického průmyslu "Scitenia", nové divadlo, státní cirkus a další. Největší změny však nastaly na obvodu Bukurešti, kde zmizely staré, nezdravé dělnické kolonie a místo nich vyrostly moderní obytné čtvrti, proložené takovým množstvím zelených ploch, jako jich nemá žádné evropské velkoměsto. 

Modernost soudobých měst se v noci pozná podle množství světel. Dříve po setmění svítil z Bukurešti jen její střed; dnes září celé půldruhamiliónové město a dokonce i v parcích vyšlehují světelné fontány a ve slavnostních dnech odtud tryskají do tmy světelné pestrobarevné rakety. 

Za takových nocí je Bukurešť nejpůvabnější a takovou ji ukazuje náš stereokotouček. 

K obrázkům (foto A. Knedla): 

1. Pohled ze středu Bukurešti na severní část města. V popředí Sjezdový palác, kde se konají též koncerty pro 3 000 posluchačů. 

2. Část historického centra Bukurešti. Svítící okna patří muzeu Rumunské socialistické republiky. 

3. Ateneul, koncertní síň, kde se konají i mezinárodní hudební festivaly. 

4. Hotel Ambasador na třídě Magheru, nejluxusnější ubytovací středisko Bukurešti. 

5. Muzeum, jehož starobylá palácová architektura nejlépe vynikne právě za umělého osvětlení. 

6. Park Herastrau má rozlohu na 190 ha. V noci je ozářen girlandami světel a barevnými fontánami. 

7. V parku Herástrau je rozsáhlé jezero, nad kterým se ve slavnostní noci vypaluje ohňostroj.