042-143 BENÁTKY III - Itálie 

Bažinaté laguny v západním cípu Jaderského moře byly nezdravé a těžko přístupné, ale právě to přišlo vhod ilirským Venetům, kteří v polovině 5. století prchali před vše ničícími Huny a usadili se právě tu na několika desítkách ostrovů. Spočátku se jim nevedlo valně, ale koncem 7. století se jednotlivé ostrovní obce spojily v jednu a nazvaly ji Venezia. Jejím nejvyšším představeným byl volený dóže, formálně podléhající Byzanci. 

Staří Čechové říkali Venezii Benátky a často tam zajížděli, hlavně za obchodem, který byl pro Benátčany nesmírným zdrojem příjmů. Měli na svou dobu mohutné loďstvo a ovládali obchod v celém Středomoří. 

Získaného bohatství užívali hlavně na výstavbu a zkrášlení svého města. Aby mohli na lagunách stavět kamenné domy, zaráželi do bažin tisíce a tisíce dubových kmenů dovážených hlavně z Dalmácie a na nich jako na pilotách vybudovali město, kterému se podnes podivuje celý svět. Benátky stojí na 118 ostrovech, rozdělených i spojených ne ulicemi, ale více než stovkou splavných kanálů, takže do většiny domů je tu přístup jen z vody. 

Nejnavštěvovanějším místem Benátek je náměstí sv. Marka se stejnojmenným chrámem a dóžecím palácem a největšímu obdivu se těší monumentální malby, které v 16. století vytvořili největší mistři slavné renesanční benátské malířské školy, Tizian, Veronese a Tintoretto. 

Není na světě druhé město, které by uměleckými poklady, vyjímečnou výstavbou a někdy až dryáčnickou atraktivností přilákalo tolik návštěvníků jako Benátky. Proto měla v celém světě nesmírný ohlas zpráva, že Benátky propadají zkáze. Dubové piloty se sice velmi volně, ale přec jen nezadržitelně drolí, bortí se základy i stěny budov a ničivé stopy zanechává i mořská voda a stálé vlhko. Stovky odborníků z celého světa se radí, jak Benátky zachránit, ale zatím tato perla Jadranu neztratila nic na svém vnějším půvabu, jak dokazují snímky tohoto stereokotoučku. 

K obrázkům (foto Jiří Kolín): 

1. Pohled, kterým vítají Benátky návštěvníky, přijíždějící vodní cestou po laguně. Vpravo dóžecí palác, sídlo moci benátské republiky, vlevo Sansoviniho knihovna, v pozadí kampanila, dominanta Benátek. V popředí uprostřed sloup s okřídleným lvem, symbolem Benátek. 

2. Kanál Della Pieta. Kanály jsou hlavní dopravní tepny Benátek pro dopravu osob i zboží. Plaví se po nich všechny běžné dopravní vodní prostředky, od klasických gondol, přes motorové čluny až po malé parníčky, zvané vaporetto. 

3. Ponte di Rialto, největší a nejkrásnější most na kanálu Grande, hlavní vodní tepně Benátek. V jeho obloucích jsou krámky s bohatým výběrem různého zboží pro turistické návštěvníky města. 

4. Průčelí chrámu sv. Marka, patrona Benátek. Původně to byla skromná basilika, která byla několikrát přestavěna a rozšířena. Dnešní její podoba je z poloviny 11. století, kdy byly Benátky na vrcholu své moci. Na výzdobě basiliky se podíleli umělci domácí i zahraniční, hlavně z orientu. 

5. Náměstí sv. Marka, v sezóně místo setkání lidí všech národností, rušné hlaholeni mnoha jazyků a při tom oasa klidu, kterou od přetechnizovaného světa oddělují vody laguny a kanálů. Vlevo portál basiliky sv. Marka. 

6. Vzdušné arkády dóžecího paláce, vrchol staré benátské architektury. Dóžecí palác, středisko benátské reprezentace, vyjadřoval graciosnost i pyšné sebevědomí tehdejších Benátek. 

7. Průhled mezi sochami antických ořů na hodinovou věž, kde odbíjejí čas bronzové postavy dvou obrů. Tyto originální hodiny vytvořil koncem 15. století Moro Coducci.