042-131 BONN - NSR 

Bonn, hlavní město NSR, leží na levém břehu Rýna, má na 150 000 obyvatel a je sídlem nejvyšších státních orgánů. Má universitu z r. 1784, Vysokou školu zemědělskou a hudební konzervatoř. Průmyslová výroba jen místního významu, např. keramika, elektrotechnické výrobky a zboží potravinářské. 

Zeměpisné údaje o Bonnu svědčí o tom, že byl do té doby, než se stal hlavním městem NSR, nenápadným městem, jakých je v Německu několik desítek. Teprve po druhé světové válce, zvlášť když byl spolkovým kancléřem Konrád Adenauer, dovídal se svět až příliš často o jeho existenci. 

Ve skutečnosti patří Bonn mezi nejstarší města ve střední Evropě; založili ho Římané už před dvěma tisíci lety. Po pádu římské říše se jeho vládci střídali. Býval v rukou Němců, ale též Francouzů, Španělů i Holanďanů, až Vídeňským kongresem (1815) připadl trvale Prusku. 

Ale i potom zůstával Bonn tichým universitním městem, bez velkého průmyslu a bez obvyklého velkoměstského ruchu. 

Co tedy rozhodlo o jeho volbě za hlavní město Německé spolkové republiky? Prý hlavně spory mezi mnoha jinými, daleko většími uchazeči o tuto čest, jako jsou např. Mnichov, Kolín nad Rýnem, Hamburk a další. Nad těmi všemi zvítězil Bonn, i když leží mimo střed své země, mimo hlavní dopravní spoje a nemá do dneška ještě ani letiště. 

Dnes tedy ví o Bonnu, jako hlavním městě NSR, celý civilizovaný svět. Ale v kulturních kruzích nebylo jeho jméno neznámé ani dřív. V Bonnu se totiž narodil (1770) slavný hudební skladatel Ludwig van Beethoven, a na bonnské universitě studoval zakladatel vědeckého komunismu Karel Marx. 

Pro nás pak je zvlášť zajímavé, že r. 1346 byl v Bonnu korunován český král Karel IV. za římského císaře. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. Nové moderní komunikace a výškové budovy mění tvář Bonnu. Vysoká budova v pozadí je jedna z vládních budov, tak zvaný Bundeshaus. 

2. Z původního středověkého opevnění Bonnu zůstala už jen tato brána, dnes obklopená moderními obytnými domy. 

3. Hlavní budova staré university byla vybudována v polovině 18. století jako hraběcí sídlo. Vstup do universitního, kdysi zámeckého nádvoří tvoří brána s bohatou výzdobou. 

4. Poppelsdorfský zámek, rozlehlá stavba čtvercového půdorysu, pochází z počátku 18. století. Zámek obklopuje botanická zahrada a starý vodní příkop. 

5. Münsterplatz, střed staré části Bonnu s městským tržištěm. V pozadí snímku je socha Ludwiga van Beethovena. Vytvořil ji r. 1845 sochař Ernst Hähnel. 

6. Jedno z malých náměstíček uprostřed města, zvané Römer Platz. Jeho jméno má připomínat Římany, původní zakladatele Bonnu. 

7. Řeka Rýn, mohutná dopravní tepna, po které lodi převážejí zboží i ze Švýcarska, napříč celým Německem, až do holandských přístavů. Plaví se tudy i četné osobní a výletní lodi. V pozadí budova Bundestagu.