042-128 CÁDIZ - Španělsko Andaluské přístavní město Cádiz (čti Kádyz) leží v nejjižnější části Španělska. Je hlavním městem stejnojmenné provincie, má na 125.000 obyvatel a turisté je milují pro jeho malebnou polohu; leží na vápencovém ostrohu vybíhajícím do Atlantského oceánu, spojeném s pevninou osm kilometrů dlouhou šíjí. V některých částech města se zachovaly až 15 m vysoké mohutné hradby, které je chránily před nepřátelskými nájezdy a kterých nebylo málo; proti vlnobití jsou břehy otevřené k Atlantiku obloženy mohutnými vlnolamy. Vysoké bílé domy s plochými střechami, s nesčetnými balkóny a vyhlídkovými věžičkami zvanými "Miradores", dodávají městu neobyčejný půvab, který zvyšují četné parky bohaté na palmy, a daleké výhledy na širou vodní pláň Atlantského oceánu. Cádiz založili Féničané asi v 11. stol. př. n. l. a nazvali je Gadir. Byla to pevnost, chránící skladiště stříbra a cínu. Snad tedy už tenkrát dostalo město k svému jménu lichotivý přívlastek "una taza de plata", což znamená stříbrná miska. Kolem r. 500 př. n. l. obsadili Gadir Kartagiňané a vybudovali z něj opěrný bod, ze kterého dobyli celý jih Pyrenejského poloostrova. V druhé punské válce (218-201) padlo město do rukou Římanů, kteří ho přivedli v dalších letech do nebývalého rozkvětu. Tehdy sem přijížděli též někteří řečtí učenci, aby zde studovali dosud jim neznámou činnost moře, zejména příliv a odliv. Za vlády císaře Augusta mělo město na pět tisíc rytířů, což byl největší počet po Římu a Padově. Ve středověku se Gadir stal panstvím Arabů, kteří jej přejmenovali na Kádis. V té době ztratilo toto město své bohatství i význam a nový rozkvět nastal až po objevení Ameriky, kdy tu končily svou plavbu lodi, přivážející vzácné náklady z nového světadílu. Nové zbohatnutí města, teď už zvaného Španěly Cádiz, bylo příčinou častých loupeživých a pirátských nájezdů. Tak na příklad známý anglický mořeplavec a korzár Francis Drake vyplenil se svými piráty r. 1587 přístav i celé město s jeho bohatstvím. Největší ránu zasadil Cádizu a celému španělskému loďstvu anglický lord Essex, který r. 1596 zničil v jeho přístavu 13 válečných lodí a 40 zámořských galér a celé město vyplenil. Ale dík přílivu zámořského bohatství, zvláště naloupeného zlata a stříbra, které tehdy přivážely španělské lodi ze Střední a Jižní Ameriky, stalo se město Cádiz znovu bohatým a známým. Dnes je Cádiz nejdůležitějším obchodním i válečným přístavem Španělska na Atlantském pobřeží, má rozsáhlé loděnice, arzenály, několik továren na zpracování ryb, ovoce a zeleniny a pro svou zajímavou polohu i historii je vyhledávaným cílem četných turistů, kteří sem přijíždějí po souši i po moři ze všech světových stran. K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 1. Část starého Cádizu; v pozadí katedrála z 18. století. Před vlnobitím chrání nábřeží mohutné vlnolamy z betonových kvádrů. 2. Město obklopovaly vysoké hradby, které z vnitřní strany byly současně kasárnami pro vojenskou posádku. Dnes mezi hradbami hrají kluci fotbal. 3. Jednou z významných starších staveb je velitelství přístavu. V popředí originelní květinová výzdoba. 4. Na starých plážích Cádizu vyrostly moderní hotelové stavby. Červenobílé budky před hotelem jsou šatny pro lázeňské hosty. 5. Novodobé cádizské stavby mají zcela moderní ráz a jsou zasazeny do tropické zeleně. 6. Pláž starého Cádizu; v pozadí pevnost Puerta de la Caleta. 7. Alespoň pohled z dálky na přístav; za moderní dopravní zámořskou lodí kotví mohutná letadlová loď.
|