042-124 LISABON I - Portugalsko 

Věhlasný německý vědec a cestovatel, Alexander Humboldt, řadil Lisabon k nejkrásnějším městům světa, hned vedle Prahy a Istanbulu. O přesném zařazení Lisabonu na světový žebříček krásy je možno diskutovat, ale v něčem má toto hlavní město Portugalska prvenství nesporné: je nejmladším hlavním městem Evropy, i když ho založili Féničané už před třemi tisíci lety. Lisabon byl totiž r. 1755 postižen strašným zemětřesením, při kterém byla převážná většina budov rozbořena a zkázu dokončily ohromné požáry, které neměl kdo uhasit, protože při této hrůzné katastrofě zahynulo přes 60.000 obyvatel Lisabonu. 

Zkáza města, které bylo v té době jedním z nejvýznamnějších obchodních a dopravních center v Evropě, byla téměř úplná. Přesto však byl nový Lisabon vybudován téměř na stejných místech a ještě ve větším rozsahu. Jeho výstavby se ujal José Sebastiano Pombal (1699-1782), jeden z nevýznamnějších portugalských státníků tehdejší doby, ministr krále Josefa I., který se krom o výstavbu nového Lisabonu zasloužil též o rozvoj obchodu, výroby a o reformu školství, zvláště vysokého. 

Důvod, proč byl Lisabon znovu vybudován na stejném místě, které bylo stiženo tak hrůznou katastrofou, lze snadno vysvětlit. Už Féničané správně rozpoznali výhody ústí řeky Tejo, které skýtalo možnost zřízení rozsáhlého a bezpečného přístavu. Tato okolnost vedla Portugalce už v 15. až 17. století k vybudování na tehdejší dobu velkého loďstva, které křižovalo na všech námořních cestách světa, vyhledávalo nové cesty a nové pevniny a Portugalsko budovalo své kolonie téměř ve všech světadílech. Tenkrát byl Lisabon skutečným centrem světového obchodu. 

Později se zámořské državy od portugalské nadvlády osvobodily, ale podnes zůstává Portugalsko v imperialistickém bloku a stále ještě drží několik kolonií v područí. Sláva Lisabonu poněkud pohasla, ale zůstává významným západoevropským přístavem a střediskem obchodu. Je sídlem vládních úřadů, university, akademie věd a námořního učiliště. Jeho téměř 900.000 obyvatel je zaměstnáno hlavně v obchodě, dopravnictví a průmyslu textilním, chemickém aj. 

Po vnější stránce je Lisabon nesporně půvabným městem, jak o tom svědčí i naše obrázky. 

K obrázkům (foto Ivo Hlaváček): 

1. "Teatro National de Dona Maria II", divadlo, které bylo vybudováno v letech 1842 - 46, na náměstí Pedra IV., zvaném též "Rossio". Toto divadlo roku 1965 vyhořelo a bylo znovu vystavěno přesně v původním slohu. 

2. Na jižním konci Avenidy da Liberdale, dlouhé půl druhého kilometru je náměstí Praca dos Restauradores. Třicet metrů vysoký obelisk připomíná vítězné povstání, kterým byla roku 1640 ukončena šedesátiletá nadvláda Španělů nad Portugalskem. 

3. Náměstí Praca do Comercio leží těsně u řeky Tejo a je největším náměstím starší části města. Socha uprostřed náměstí představuje krále Josefa I., (1750-77). V pozadí je mohutný vítězný oblouk, zvaný Arco Monumental da Rua Augusta. 

4. Náměstí Praca do Comercio vroubí některé vládní budovy, zvláště ministerstva. Osobní dopravu obstarávají v Lisabonu dvoupatrové autobusy, podobné londýnským busům. 

5. Tržiště na nábřeží řeky Tejo. Venkované a obyvatelé okrajových oblastí Lisabonu tu prodávají ovoce a zeleninu. 

6. Ve východním předměstí Lisabonu, zvaném Betlém, je rozlehlý klášter sv. Jeronýma, vybudovaný na počátku 16. století podle návrhů slavného stavitele Joâo de Castilho. V poslední době byla před klášterem postavena velká moderní kašna, jejíž část je vidět na pravé straně snímku. 

7. Klášter sv. Jeronýma patří k nejvzácnějším stavbám portugalské renesance. Dal ho postavit král Manuel I., jako dík za zdařilou východoindickou plavbu, kterou vedl slavný mořeplavec Vasco de Gama. - Nyní je v klášteře útulek pro syny námořníků, kteří zahynuli ve službách portugalského námořnictva.