042-123 SOLUŇ - Řecko 

Rodiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, město Soluň, najdete na mapách dnešního Řecka pod jménem Thessaloniké; leží v nejsevernějším cípu Soluňského zálivu. Původně byla na místě dnešní Soluně osada zvaná Thermae, kterou tu dávno před naším letopočtem založili Řekové a jak jméno dokazuje, bývaly tu už od pradávna lázně. 

Později opanovali Soluň Římané, po nich se tu vystřídali Ostrogóti, Saracéni, Turci a jiní, až teprve po první světové válce, v roce 1918, připadlo toto starobylé město i s jeho okolím opět Řecku. Dnes má Soluň se svými předměstími na čtyři sta tisíc obyvatel, mezi nimiž jsou kromě Řeků též Makedonci, Srbové, Italové a jiní. Zvláštní skupinu tvoří tak zvaní Španiolé, kterých se sem koncem 15. století přistěhovalo několik tisíc ze Španělska; jsou to původem Židé, kteří tenkrát museli Španělsko opustit. 

Směsice národů a náboženství dala v Soluni vznik i různým stavebním slohům, zvláště při budování chrámů. Jsou tam kostely byzantského slohu, románské a gotické chrámy římskokatolické, židovské synagogy i zbytky starořeckých a starořímských staveb. 

Hlavní význam Soluně byl odedávna a je doposud v její výhodné poloze; soluňský přístav je rušným překladištěm zboží a důležitou křižovatkou námořní a pozemské dopravy. Ze Soluně vedou tři železniční trati, z nichž nejdůležitější je spojnice, vedoucí přes Plovdiv až k Dunaji a jeho přístavům. 

Pro malebnou polohu a slohovou pestrost starobylých budov je Soluň v poslední době též cílem mnoha turistů. Na Konstantina a Metoděje, kteří u nás v 9. století zaváděli slovanské písmo a slovanskou liturgii, se nezachovala v Soluni ani jediná památka, ačkoliv se tu oba narodili a prožili zde svá mladá léta. Přesto však stojí i nám za poznání město, odkud tito dva významní mužové vyšli. 

K obrázkům: 

1. Celkový pohled na Soluň. V pozadí Soluňský záliv a přístav. 

2. Městské opevnění. Soluň bývala bohatá a proto se o ni často bojovalo. První základy k pevnostním hradbám, které chránily jádro města, kladli Římané už před dvěma tisíciletími. 

3. Nábřeží vroubí úzká promenáda a hustá domovní zástavba. V přízemí domů, většinou vícepatrových, jsou obchody, kavárny a restaurace. 

4. Jedna z pevnostních věží městských hradeb, která už přečkala mnohá staletí. 

5. Hlavní náměstí města Soluně je obklopeno výstavnými moderními budovami a kavárnami. V horkém létě se kavárny stěhují většinou před budovy. 

6. Socha sv. Demetria, bývalého soluňského patriarchy, který je podnes uctíván jako patron města Soluně. 

7. Chrám sv. Demetria, vybudovaný v byzantském slohu. Jeho dnešní vzhled pochází z roku 1917, kdy byl po velkém požáru znovu vybudován.