042-104 ZÁHŘEB II - Jugoslávie 

Svým původem nepatří Záhřeb (srbochorvatsky Zagreb) mezi nejstarší jugoslávská města, z nichž většina vznikla za panství Římanů, tedy v době počátku našeho letopočtu. O Záhřebu je první historická zpráva teprve z konce 11. století, v níž se uvádí, že v chorvatském městě Zagrebii bylo založeno biskupství. Není bez zajímavosti, že prvním záhřebským biskupem byl prý Čech. 

Záhřeb byl hned od svého založení chorvatský, ale během dob na něj doléhali Tataři, Uhři, dokonce i české vojsko, až konečně Habsburkové připojili celé Chorvatsko i se Záhřebem k Rakousko-Uhersku. Z této nadvlády se Chorvatsko osvobodilo teprve po skončení první světové války roku 1918. 

Kromě válek těžce na Záhřeb dolehlo roku 1880 hrůzné zemětřesení, při kterém byla převážná část města rozbořena. Je proto Záhřeb i po stránce výstavby městem poměrně mladým. Rostl však velmi rychle. Zatím co v roce zmíněného zemětřesení měl asi 30.000 duší, za deset let se počet obyvatel zdvojnásobil a za dalších padesát let stoupl na desateronásobek. Dnes má Záhřeb přes půl miliónu obyvatel, a je druhým největším městem Jugoslávie. 

Záhřeb je hlavním městem Socialistické republiky chorvatské a vždy byl a stále zůstává kulturním i politickým centrem Chorvatů. Má chorvatskou Akademii věd a umění, universitu, vysoká technická učiliště a řadu středních a odborných škol. Je významnou křižovatkou dopravních tras a sídlem výroby strojů, elektrotechnických zařízení, textilu, léčiv a produktů chemických. 

Konečně je Záhřeb zajímavým městem i na pohled. Má půvabnou polohu na jihovýchodním úpatí hory Slemen, v severozápadní části Jugoslávie. Ve starých částech města jsou úzké, příkře stoupající uličky, novější město má široké, velkoryse založené třídy. V historickém jádru Záhřebu je mnoho kostelů, většinou barokních, v nejnovější části města jsou moderní výškové stavby, které dávají Záhřebu ráz západoevropských měst. Ale ani při nejprudším tempu výstavby se Záhřeb nevzdal svých rozsáhlých parků, které zvyšují jeho půvab. 

K obrázkům (foto A. Knedla): 

1. Záhřeb na rozdíl od jiných velkoměst má málo věží, ale pohled na něj s výšky není méně malebný. 

2. Záhřebský "nebotičnik", z jehož terasy lze přehlídnout celé město i nejbližší okolí. 

3. Státní banka je vybudována v novoklasickém slohu, s mohutnými sloupy v popředí. 

4. Ilica - široká třída, která vede z náměstí Republiky do severozápadních částí Záhřebu. 

5. Vlaška - živá obchodní ulice, směřující od náměstí Republiky na východ. 

6. Chrám. Na přízemní části budovy, vystavěné z hrubě tesaných kamenů, se tyčí stavba pseudorománského slohu. Také věž má nezvyklý tvar pravidelného hranolu. 

7. Na střeše chrámu sv. Marka jsou z barevných tašek sestaveny znaky města Záhřebu a Chorvatska. Chrám pochází z 13. století.